Evropská unie potřebuje digitální euro, aby snížila závislost na mimoevropských platebních systémech a zachovala si finanční autonomii, uvedl v Římě člen Výkonné rady ECB Piero Cipollone.
Uvedl, že Evropa je v současné době silně závislá na infrastruktuře nacházející se mimo region a že bez aktivních opatření se tato závislost jen prohloubí. Platební systémy jsou podle něj klíčovou součástí ekonomiky. Pokud se nerozvine domácí infrastruktura, vznikne dlouhodobá strukturální zranitelnost.
Ve společném rozhovoru pro La Stampa a Bloomberg Cipollone uvedl, že pilotní fáze digitálního eura by mohla začít v roce 2027, přičemž spuštění by mohlo proběhnout nejdříve v roce 2029.
Zdůraznil, že projekt není reakcí na vnější politické ani tržní tlaky, ale vyplývá přímo z mandátu ECB. Úkolem regulátora je zajistit hladké fungování platebních systémů a vysoká závislost na mimoevropských řešeních v této oblasti představuje systémové riziko.
Ačkoli je digitální euro vyvíjeno primárně pro použití v rámci eurozóny, Cipollone uvedl, že infrastruktura by se mohla časem rozšířit, aby umožnila připojení zemí mimo eurozónu.
Cipollone rovněž vyjádřil obavy ze stablecoinů a varoval, že jejich rozšíření by mohlo ohrozit finanční stabilitu v Evropě. Vyzdvihl potřebu zaměřit se na budování jednoduchých a spolehlivých řešení v rámci evropského měnového rámce, spíše než na přijímání nástrojů, které prosazuje Donald Trump a na které Mezinárodní měnový fond pohlíží s opatrností.
„Odpovědí je zajistit efektivní souhru veřejných a soukromých peněz v eurech,“ dodal Cipollone.
