Čínský prezident Si Ťin-pching zveřejnil v časopise Komunistické strany Qiushi článek, v němž vyzývá k tomu, aby se jüan stal globální rezervní měnou. Si Ťin-pching zdůraznil, že Čína potřebuje „silnou měnu“ schopnou širokého využití v mezinárodním obchodu, investicích, na měnových trzích a v rezervních držbách. Tato prohlášení byla původně učiněna v roce 2024, když oslovoval vysoké regionální úředníky, ale zveřejněna byla až 31. ledna 2026.
Si Ťin-pching nastínil základy potřebné k posílení postavení jüanu: „silnou centrální banku“, schopnou efektivně řídit měnovou politiku; globálně konkurenceschopné finanční instituce; a mezinárodní finanční centra, která dokážou „přilákat světový kapitál a ovlivňovat tvorbu globálních cen“. Tento komplexní program odráží touhu Číny přetvořit globální finanční systém ve prospěch svých zájmů.
Načasování článku je pozoruhodné: objevil se uprostřed velké nejistoty na globálních trzích. Oslabení dolaru, blížící se výměna předsedy Fedu a geopolitické a obchodní napětí nutí centrální banky přehodnocovat závislost na dolarových aktivech. Kevin Lamm z Pantheon Macroeconomics říká, že Si Ťin-pchingovo zvláštní zaměření na jüan odráží „nové trhliny ve světovém řádu“ a naznačuje, že Čína vnímá změnu globálního řádu jako reálnější než kdy dříve.
Ambice Číny však narážejí na tvrdou finanční realitu. Data MMF ukazují, že podíl jüanu na globálních rezervách činil ke 3. čtvrtletí 2025 pouze 1,93 %, což z něj činí šestou nejčastěji drženou měnu mezi rezervními aktivy. Americký dolar stále dominuje s podílem přibližně 57 %, i když je to pokles z historických 71 % v roce 2000. Euro se podílí zhruba 20 %. Přechod z aktuální pozice na plnohodnotný status rezervní měny bude vyžadovat nejen ambice, ale i zásadní reformy v oblasti kapitálových kontrol a větší otevřenost čínských finančních trhů.
