Ekonomika USA zaznamenala narušení obvyklého propojení mezi hospodářským růstem a dynamikou zaměstnanosti, což by mohlo ovlivnit budoucí rozhodování Federálního rezervního systému, uvádí ve své poznámce Deutsche Bank Research.
Analytici banky v čele s Matthewem Luzzettim a Brettem Ryanem poukazují na to, že před pandemií COVID‑19 existovala mezi tempem růstu ekonomiky a náborem zaměstnanců silná pozitivní korelace – v letech 2002–2019 činila zhruba 84 %.
Po pandemii se tento vztah oslabil, což autoři považují za očekávané vzhledem k velkým otřesům způsobeným COVID‑19. Neobvyklá je podle nich však přetrvávající divergence v posledních dvou letech.
„I když hospodářský růst posílil a zůstal obecně solidní, trendy v náboru zaměstnanců zůstávají slabé,“ uvádí se v poznámce.
Analytici vysvětlují, že tato divergence již měla znatelné dopady na měnovou politiku. Loni Federální rezervní systém několikráe snížil úrokové sazby ve snaze podpořit trh práce, a to i přes odolný hospodářský růst a inflaci nad cílem 2 %. Minulý týden Fed ponechal klíčovou sazbu beze změny v pásmu 3,5–3,75 %. Deutsche Bank Research konstatuje, že další změny politiky do konce roku jsou nepravděpodobné.
Slabá dynamika zaměstnanosti také negativně ovlivnila náladu domácností a zvýšila pesimismus ohledně ekonomiky, uvedli analytici.
Tvrdí, že vyřešení rozdílu mezi růstem a náborem bude klíčovým faktorem jak pro výhled Fedu, tak pro výsledek amerických voleb v polovině volebního období (tzv. midterms). Pokud trh práce posílí a znovu začne odpovídat tempu růstu, Fed pravděpodobně odloží snižování sazeb, dokud se inflace jasně nevrátí k cíli. V tomto scénáři by zlepšení spotřebitelské důvěry mohlo být v listopadových volbách přínosem pro republikány.
Naopak pokud se ekonomický růst zpomalí v návaznosti na vývoj na trhu práce, slabá zaměstnanost pravděpodobně přetrvá. V takovém scénáři může Fed přistoupit k dalšímu snížení sazeb, aby podpořil zaměstnanost. Nálada domácností může zůstat utlumená a vyhlídky demokratů v průběžných volbách se mohou zlepšit.
