V březnu se tempo spotřebitelské inflace v USA prudce zrychlilo. Hlavním katalyzátorem nárůstu inflace bylo skokové zvýšení cen energií v souvislosti s eskalací konfliktu s Íránem, ačkoli trh tento vývoj do značné míry očekával.
Podle ministerstva práce USA vzrostl index spotřebitelských cen (CPI) v březnu meziročně o 3,3 %, oproti 2,4 % v únoru. Tento údaj byl mírně pod konsensem ekonomů ve výši 3,4 %, ale představoval největší nárůst od června 2022, kdy ceny ropy po zahájení nepřátelských akcí na Ukrajině prudce vzrostly.
Měsíčně celková inflace vzrostla o 0,9 % oproti 0,3 % o měsíc dříve (analytici očekávali 1,0 %). Nejtvrdší ránu dostal energetický segment: ceny tam meziročně vzrostly o 12,5 %, což je prudký obrat po pouhém 0,5% nárůstu v únoru.
Makroekonomická data za březen přitáhla pozornost trhu, protože jako první odrážela přímé ekonomické důsledky konfliktu, který začal společnými americko-izraelskými údery na Teherán koncem února. Írán reagoval téměř úplným zablokováním tankerové dopravy Hormuzským průlivem, strategickou vodní cestou, kterou se přepravuje zhruba 20 % celosvětových dodávek ropy. Ačkoli jsou USA čistým vývozcem energie, globální povaha cen poprvé za více než tři roky vytlačila průměrnou cenu benzinu na amerických čerpacích stanicích nad 4 dolary za galon.
Nicméně jádrová inflace (jádrový index spotřebitelských cen, CPI), která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, činila meziročně 2,6 % a meziměsíčně 0,2 %, což je pod prognózou. Vzhledem k umírněnému vývoji jádrových ukazatelů analytici očekávají, že Federální rezervní systém nebude při stanovování budoucí měnové politiky klást prudkému nárůstu celkové inflace nadměrný význam.
Trhy se zároveň stále více obávají, že by vleklá válka na Blízkém východě mohla donutit domácnosti omezit výdaje, což by nakonec zasáhlo trh práce. Zaměstnanost – další klíčový ukazatel pro Fed – minulý měsíc vykázala prudké oživení, což podpořilo naděje na stabilizaci.
Vzhledem k tomu, že inflace zůstává vysoká, někteří ekonomové již neočekávají, že americká centrální banka v roce 2026 sníží náklady na půjčky. Několik představitelů Fedu navíc už dalo najevo, že za současných okolností by mohlo být nutné sazby naopak zvýšit.
