Index ekonomických očekávání ZEW klesl v dubnu 2026 na -17,2 b. na pozadí vleklé energetické krize. Vojenské akce v Íránu zastavily ekonomické oživení Evropy, což vyvolalo pokles podnikatelské nálady a prudký nárůst inflace.
ZEW tak spadl z −0,5 b. v březnu na −17,2 b., což je výrazně horší výsledek než medián prognóz ekonomů. Achim Wambach, prezident institutu ZEW, poznamenal: „Ekonomické důsledky války v Íránu pro Německo sahají daleko za hranice spotřebitelské inflace.“ Podniky se obávají hrozby dlouhodobého nedostatku dodávek energie, který brzdí investiční aktivitu a snižuje účinnost vládních podpůrných opatření.
Přední německé výzkumné ústavy nyní očekávají, že růst HDP bude nižší než polovina jejich původních prognóz. V roce 2025 vzrostla ekonomika Německa pouze o 0,2 % a vládní investice do obranného sektoru tento pokles kompenzovaly jen částečně. Evropská centrální banka plánuje na svém zasedání 30. dubna 2026 ponechat úrokové sazby beze změny, aby mohla posoudit škody způsobené konfliktem na Blízkém východě.
Kancléř Friedrich Merz potvrdil, že v případě další eskalace v Íránu jsou již připravena další protikrizová opatření. Vláda již vyčlenila 1,6 mld. eur (1,9 mld. dolarů) na omezení maloobchodních cen benzinu prostřednictvím dočasného snížení daní. Současná dynamika cen komodit zůstává hlavním faktorem, který vyvíjí tlak na výrobu a omezuje schopnost země se po stagnaci rychle zotavit.
