Umělá inteligence se stala inflačním faktorem pro americkou ekonomiku ještě před tím, než plně rozvinula svůj potenciál pro růst produktivity. Podle zprávy Goldman Sachs tato technologie zvyšuje spotřebitelské ceny prostřednictvím tří hlavních kanálů: elektroniky, softwaru a energie.
Banka odhaduje, že efekt AI již přidal 0,3 procentní body k ročnímu jádrovému indexu cen výdajů na osobní spotřebu (PCE) a přibližně 0,1 procentní bod k indexu spotřebitelských cen (CPI). Analytici očekávají, že tento trend bude pokračovat v průběhu příštích 12 měsíců.
Klíčové hnací síly růstu:
- Hardware a komponenty: Růst poptávky po serverové infrastruktuře vyvolal nedostatek paměťových čipů a baterií. Podle Goldman Sachs to v příštích měsících nevyhnutelně povede k růstu cen smartphonů a počítačů.
- „Přirážka“ za AI řešení: Vývojáři softwaru začali agresivně monetizovat AI funkce. Banka uvádí zvýšení cen předplatného Microsoft 365 i zdražení od společností Adobe, Duolingo a Intuit, které jsou odůvodňovány zavedením nových nástrojů.
- Poptávka po energii: Rozšiřování datových center výrazně zvýšilo zatížení energetických sítí. Rostoucí náklady na elektřinu v USA by mohly v následujících letech přidat dalších 0,1–0,2 procentní body k inflaci PCE.
Navzdory současným tlakům si analytici Goldman Sachs v dlouhodobém horizontu zachovávají optimistický výhled. Věří, že se umělá inteligence časem stane deflační silou, protože automatizace snižuje výrobní náklady a zvyšuje celkovou ekonomickou efektivitu. V krátkodobém horizontu však spotřebitelé ponesou náklady spojené s infrastrukturními skoky technologických gigantů.
