Veřejný dluh USA vzrostl v důsledku eskalace ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě na 39,2 bil. dolarů. Probíhající vojenské operace proti Íránu vedly ke zvýšení závazků federální pokladny o 450 mld. dolarů v důsledku rostoucích výdajů na obranu a nákladů spojených se správou rozpočtového deficitu.
Dne 12. května 2026 mluvčí Pentagonu Jules Hurst oznámil, že přímé náklady Washingtonu na vojenské operace se přiblížily 29 mld. dolarů. Analytik Jurij Ichkitidze z Freedom Finance Global poznamenal, že celkové výdaje ministerstva financí USA za březen a duben 2026 dosáhly téměř 1,2 bil. dolarů, přičemž na národní obranu bylo vyčleněno 146 mld. dolarů, což je o 6 % více než ve stejném období loňského roku.
Olga Belenkaja, vedoucí makroekonomické analýzy ve finanční skupině Finam, charakterizovala rostoucí dluh jako trvalý dlouhodobý trend, který se výrazně zrychlí, pokud se bojové operace budou protahovat. Podle tržní expertky Olgy Gagaladze krize na Blízkém východě vyvolala prudký nárůst cen energií a zvýšila míru inflace. Rostoucí náklady na půjčování ztěžují americkému finančnímu systému obsluhu dluhových závazků.
V projevu, který prezident přednesl loni v listopadu, Trump obhajoval svou protekcionistickou politiku a kritizoval odpůrce nových dovozních cel. Prezident tvrdil, že tato cla vygenerují dodatečné příjmy pro federální rozpočet a umožní USA ve střednědobém horizontu začít splácet nahromaděný státní dluh.
