Ve světle eskalujících celních a obchodních sporů se Spojenými státy Čínská lidová banka (PBOC) výrazně zpřísnila požadavky na největší finanční instituce v zemi týkající se používání národní měny. Podle Bloombergu regulátor navýšil doporučený minimální podíl přeshraničních obchodních transakcí prováděných v jüanu z 25 % na 40 % v rámci plánované úpravy makroobezřetnostního dohledu. Tento krok jasně demonstruje odhodlání Pekingu snížit závislost na západním finančním systému a urychlit internacionalizaci jüanu na globálních trzích.
Nová směrnice centrální banky není formálně závazným právním předpisem. Komerční finanční instituce, které ignorují doporučení zvýšit transakce v jüanech, by však mohly čelit vážným regulačním důsledkům. Banky, které v daném stanoveném termínu nesplní požadované parametry, budou při komplexních prověrkách regulátora automaticky hodnoceny hůře. To by mohlo výrazně omezit jejich možnosti získávat licence a rozšiřovat či škálovat podnikání. Mezinárodní analytici se domnívají, že takové implicitní pobídky ze strany úřadů by mohly mít podstatný dopad na dlouhodobou globální poptávku po čínské měně.
Potřeba naléhavých opatření ze strany regulátora byla významně ovlivněna nedávným poklesem role jüanu, vyvolaným obnovenou vlnou celních omezení mezi Washingtonem a Pekingem. Statistiky ukazují, že v době rostoucího sankčního tlaku klesl v dubnu podíl jüanu na mezinárodních transakcích o 0,63 procentního bodu na 3,5 %. Současně došlo k prudkému poklesu objemů zahraničního obchodu mezi dvěma největšími ekonomikami světa, přičemž fyzický vývoz Číny do Spojených států klesl za pouhý měsíc o 21 %.
