Eurozona čelí v roce 2026 prudkému zpomalení ekonomiky v důsledku energetické krize plynoucí z událostí na Blízkém východě. Deutsche Bank Research snížila svou prognózu růstu HDP pro tento region o více než polovinu – z 1,1 % na 0,5 %.
Banka očekává, že evropská ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadne o 0,1 %, ve třetím bude stagnovat a do konce roku zaznamená pouze mírný růst. Šok pro eurozónu pramení z poklesu kupní síly, slabé globální poptávky po exportu a drahých úvěrů. Deutsche Bank odhaduje, že jen vyšší účty za dovoz energií spotřebují zhruba 1 % evropského HDP.
Inflace zrychlí na 3,1 % oproti očekávání před krizí na úrovni 1,7 %. Aby Evropská centrální banka snížila ceny, bude nucena pokračovat v opatrném cyklu utahování a očekává se, že do září zvýší depozitní sazbu celkem o 50 bazických bodů na 2,50 %.
Vyhlídky pro největší ekonomiky bloku jsou pochmurné. Předpokládá se, že HDP Německa vzroste pouze o 0,5 %, což bude částečně financováno zvýšeným rozpočtovým deficitem ve výši 4,1 %. Francie by měla vykázat podobný růst, ale s deficitem nad 5 %. Itálie zaostává s růstem o 0,4 %, podpořená pouze zbývajícím balíčkem krizových dotací EU ve výši 72 mld. eur. V tomto kontextu se Spojené království jeví jako poměrně silnější s očekávaným růstem o 1 % a stabilními úrokovými sazbami Bank of England.
Deutsche Bank varuje, že by se scénář mohl ještě zhoršit: pokud Hormuzský průliv zůstane zablokován celé léto, růst eurozóny v roce 2026 klesne na nulu a inflace by mohla prudce vzrůst na 3,5 %.
