Americká administrativa má v úmyslu zavést dodatečná 7,5% cla na veškerý čínský dovoz před plánovanou návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu v září a jeho jednáním s Donaldem Trumpem. Podle agentury Bloomberg je toto opatření odůvodňováno obviněními, že Peking vytváří nadbytečné výrobní kapacity. V kombinaci s 12,5% cly zavedenými koncem července v rámci omezení zaměřených na 60 zemí kvůli obviněním z nucené práce dosáhne celní sazba USA na čínský dovoz zhruba 20 %.
Zároveň Washington stupňuje finanční tlak na Peking. Ministr financí USA Scott Bessent agentuře Reuters sdělil, že na čínské banky by mohly být uvaleny sekundární sankce, pokud budou i nadále umožňovat transakce zahrnující nákup íránské ropy. Podle ministra financí umožňují příjmy z vývozu energie Teheránu hromadit finanční prostředky na pokračování v konfrontaci se Spojenými státy a bránit mírovému urovnání na Blízkém východě. V důsledku toho by se čínské finanční instituce mohly stát dalším přímým cílem amerických omezení.
Varování přišlo v době, kdy americké ministerstvo financí oznámilo nový rozsáhlý balíček sankcí proti Íránu, které se zaměří na 48 právnických osob, 24 fyzických osob a šest ropných tankerů. Tento krok je součástí širší ekonomické kampaně zaměřené na odříznutí pěti hlavních kanálů financování Teheránu, včetně transakcí s digitálními aktivy, technologického sektoru, obchodování se zlatem, letectví a námořních dodávek.
