Globální měnová politika může být na prahu zásadní změny srovnatelné s Plaza Accord z roku 1985. Podle analytiků Citi Research trhy začínají vnímat vznik tzv. Bessentovy doktríny – strategie ministra financí Scotta Bessenta pro radikální korekci globálních obchodních nerovnováh.
Prvním jasným signálem nového kurzu byla koordinovaná intervence Washingtonu a Tokia v červenci. Když dolar vzrostl na 40leté maximum kolem 164 jenů, americké ministerstvo financí čerpalo z Fondu pro stabilizaci směnných kurzů (ESF). Bessent nařídil agresivní nákupy jenu s využitím rezerv fondu, údajně v eurech, a operace byla provedena bez nabídky jakýchkoli úvěrových linek Japonsku.
Citi se domnívá, že měnová dohoda mezi USA a Japonskem je pouze rozcvičkou před hlavní konfrontací, jejímž konečným cílem je Čína. Pokud vynucené posílení jenu vytáhne širší asijský měnový blok výše, Spojené státy očekávají, že si na svou stranu přitáhnou Evropu. Jednotná fronta by mohla Washingtonu umožnit v konečném důsledku požadovat, aby Peking přestal oslabovat jüan.
„Bessentova doktrína“ je postavena na pěti pilířích: ekonomická bezpečnost, vzájemně výhodný volný obchod, pravidla pro ekonomiku nové generace, finanční dominance a ochrana amerických pracovníků. Základním cílem všech těchto opatření je eliminovat chronický deficit běžného účtu USA.
Analytici však varují, že administrativní zásah by mohl narazit na tržní realitu. Oslabení jenu je úzce spjato s dynamikou zajištění uprostřed rostoucího akciového trhu, což podstatně komplikuje úkol ministerstva financí. I když současná dohoda automaticky neznamená kolaps dolaru, vytváří nebezpečný precedens pro budoucí koordinované útoky na měny obchodních rivalů Ameriky.
