Drtivá většina japonských občanů – celých 78 % – uvádí, že v národní ekonomice nepozoruje žádný pozitivní vývoj. Vyplývá to z celostátního průzkumu veřejného mínění, který provedla NHK. Pouze 15 % respondentů vnímá známky oživení, přičemž jen 2 % hovoří o výrazném pokroku a 13 % zaznamenává dílčí zlepšení. Rozšířený pesimismus mezi domácnostmi odráží rostoucí propast mezi oficiální rétorikou vlády a skutečnou životní úrovní obyvatelstva.
Klíčovým faktorem, který negativně ovlivňuje spotřebitelskou důvěru, zůstává zrychlující se inflace v kontextu geopolitických turbulencí. V červenci dosáhl růst spotřebitelských cen v Japonsku 1,9 %, což představuje nejvyšší úroveň od začátku roku 2026. K tomuto zrychlení růstu cen nejvíce přispěly rostoucí náklady na energie, způsobené vleklým vojenským konfliktem kolem Íránu a narušením globálních dodavatelských řetězců paliv.
Ekonomický tlak dále zvyšuje celkové zpomalení hospodářského růstu a nerovnoměrný vývoj zahraničního obchodu. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 vzrostl reálný HDP Japonska pouze o 1,1 %, čímž zaostal za konsenzuálními odhady ekonomů, kteří předpokládali růst o 2 %. Objem obchodu s Ruskem v červenci meziročně klesl o 7,44 %: dovoz z Ruska se propadl o 27,4 %, zatímco japonský vývoz na ruský trh vzrostl oproti předchozímu roku o 32,1 %.
