Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen vznikly Evropské unii dodatečné náklady na ropu a plyn ve výši zhruba 90 miliard eur poté, co se vyostřil konflikt kolem Hormuzského průlivu zahrnující Spojené státy, Izrael a Írán. Unie přitom nezískala žádné dodatečné palivo. Tento vysoký účet odráží vyšší světové ceny a zvýšené náklady na přepravu, jelikož tankery musí využívat delší a rizikovější trasy.
V reakci na to plánují představitelé EU urychlit rozvoj domácích zdrojů energie a snížit závislost na zdrojích vnějších. Tato strategie zahrnuje navýšení kapacit solárních a větrných elektráren i investice do jaderné energetiky a biopaliv. Prioritou je rozsáhlá elektrifikace, přičemž cílem je do roku 2040 zdvojnásobit podíl elektřiny v ekonomice. Podle odhadů Komise by tato opatření mohla Unii ušetřit až 260 miliard eur ročně za nákup fosilních paliv.
Účastníci trhu a analytici varují, že regionu nadále hrozí zvýšená rizika. Hormuzský průliv zůstává klíčovou tepnou pro přepravu ropy a jeho dlouhodobé zablokování by mělo vážné následky. Analytici, včetně zdrojů citovaných deníkem Financial Times, uvádějí, že faktická blokáda by vedla k vleklým výpadkům dodávek v Evropě a Spojeném království, zvýšila by výrobní náklady podniků a promítla by se do vyšších cen pro spotřebitele.
