Globální ekonomika se ukazuje být nečekaně odolná. OECD nyní očekává světový růst na úrovni 2,9 % v roce 2026, oproti dřívějšímu odhadu 2,8 %, a to navzdory vleklé krizi a přetrvávajícím vysokým nákladům na energie. Hlavním motorem globálního hospodářského výkonu a oporou celkových statistik se stal investiční boom v oblasti umělé inteligence.
Tato vlna výdajů poháněná umělou inteligencí přinesla jasné vítěze i poražené. Výhled růstu pro USA byl revidován směrem nahoru na 2,2 %, ekonomika Jižní Koreje by měla díky silnějšímu vývozu elektroniky vzrůst přibližně o 3,7 % a Indie by mohla zaznamenat růst až o 7,1 %. Naproti tomu Saúdská Arábie namísto očekávané expanze směřuje k poklesu o 1,8 %. Ke změnám dochází i v Evropě: Německo směřuje k oživení a růstu o 1,1 %, zatímco Francie zůstává s mírným růstem 0,4 % nejslabší ekonomikou skupiny G7.
Tato mimořádná odolnost má však svou cenu – očekává se, že inflace v zemích G20 se ustálí na úrovni kolem 4,1 %. OECD předpokládá, že americký Federální rezervní systém a Evropská centrální banka ještě do konce roku zvýší sazby o 25 bazických bodů a poté je ponechají beze změny až do roku 2027, zatímco Bank of Japan by měla mírně zvýšit náklady na úvěry směrem ke 2 %. Klíčovým rizikem s negativním dopadem je možný výpadek zemědělské produkce způsobený jevem El Niño. Pokud by se zemědělské otřesy spojily s vysokými cenami ropy, mohl by se globální ekonomický růst propadnout na 2,3 % a donutit centrální banky k ještě výraznějšímu zpřísnění měnové politiky.
