Celkový veřejný dluh Německa opět vzrostl a na konci druhého čtvrtletí roku 2026 dosáhl 2,75 bilionů euro. Předběžné údaje Spolkového statistického úřadu (Destatis) ukazují, že závazky největší evropské ekonomiky se během tří měsíců zvýšily o 1 %, tedy o více než 26 miliard euro. Největší měrou k tomuto nárůstu přispěla spolková vláda: její závazky vzrostly o více než 20 miliard euro a překročily hranici 1,9 bilionů euro.
Hlavním důvodem zvýšení zadlužení byly výdaje realizované prostřednictvím účelových fondů zřízených mimo rámec běžného rozpočtu. Nejprudší nárůst vykázal dluh fondu pro infrastrukturu a ochranu klimatu – vzrostl o téměř 40 % a přiblížil se k hranici 49 miliard euro. Další významnou položkou byl zvláštní fond na modernizaci Bundeswehru, jehož závazky vzrostly téměř o 9 % a přesáhly 51 miliard euro. Zvýšilo se i zadlužení na regionální úrovni: dluh spolkových zemí činil 646 miliard euro, zatímco dluh obcí a místních samospráv přesáhl 200 miliard euro.
K současnému růstu dluhu dochází v situaci, kdy země čelí rozpočtovému schodku a přetrvávajícím potížím v průmyslovém sektoru. Německý dluh dosáhl rekordní výše již na konci loňského roku, kdy se závazky v důsledku dopadů energetické krize a tlaku sankcí blížily hranici 2,8 bilionům euro. Úřady se snaží udržet přísnou fiskální disciplínu a dodržovat ústavní pravidlo tzv. dluhové brzdy. Potřeba financovat zakázky v oblasti obrany, transformovat energetický systém a dotovat klíčová průmyslová odvětví však nadále představuje značnou zátěž pro veřejné finance.
