Rychlý rozvoj technologií umělé inteligence se stává novým zdrojem inflačního tlaku po celém světě, uvedla výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva v publikovaném sdělení na webu fondu. Rychlé zavádění digitálních služeb vyžaduje obrovské množství elektřiny pro napájení datových center. Rostoucí poptávka po energii zvyšuje ceny elektřiny a spouští řetězovou reakci zvyšování cen zboží a služeb.
Vyšší ceny energií přímo ovlivňují výrobu hnojiv, komodit a potravin. Klimatické anomálie spojené s El Niño, které ohrožují úrodu, růst cen dále umocňují. Kombinace drahé elektřiny a výpadků v zemědělské produkci podněcuje inflaci a zatěžuje globální růst, ačkoli nouzové zásoby a úsporná opatření dosud pomáhaly energetický šok mírnit.
Obavy MMF sdílejí i další centrální banky. Japonská centrální banka varovala, že rozvoj umělé inteligence zvyšuje inflační rizika a může donutit tvůrce politik ke zvýšení úrokových sazeb. Rychlé rozšíření výpočetní infrastruktury převyšuje kapacitu elektrické sítě, takže vlády jsou nuceny hledat rovnováhu mezi podporou technologického sektoru a ochranou životní úrovně obyvatel.
