Trh práce v USA překvapil účastníky trhu svou nečekanou odolností. Americká ekonomika v říjnu vytvořila 165 000 pracovních míst v soukromém i veřejném sektoru, přičemž konsensus očekával pouze zhruba 65 000. Úřad pro statistiku práce (BLS) navíc revidoval údaje za předchozí dva měsíce směrem nahoru, čímž přidal dalších 84 000 míst.
Navzdory obavám z masového propouštění v důsledku zavádění umělé inteligence a prudkého růstu cen ropy pokračují firmy v náboru zaměstnanců, zejména ve zdravotnictví, logistice a podnikových službách. Míra nezaměstnanosti klesla na 4,1 % a počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti se propadl na nejnižší úroveň za posledních 57 let. Představitelé Federálního rezervního systému připisují tento nedostatek pracovních sil demografickému vývoji a přísným imigračním omezením zavedeným za Trumpovy administrativy – na trhu je zkrátka k dispozici méně pracovníků.
Růst mezd však za silným náborem zaostává. Tempo růstu průměrné hodinové mzdy zpomalilo na 3,1 % meziročně (oproti 3,8 % v únoru). Na jedné straně to zmírňuje inflační tlaky, na straně druhé to však dopadá na peněženky Američanů, což domácnostem ztěžuje zvládání krize spojené s růstem životních nákladů.
Pro Federální rezervní systém představují tato data zelenou. Analytici společnosti CIBC Capital Markets se domnívají, že se ekonomika blíží stavu plné zaměstnanosti. To dává centrální bance prostor k dalšímu jednání: trhy odhadují pravděpodobnost prosincového zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů na 75 %. Ani nedávný propad v technologickém sektoru tato očekávání nezměnil – silný trh práce se ukázal být významnějším faktorem než obavy na akciových trzích spojené s umělou inteligencí.
