Odborníci dospěli k závěru, že potravinová krize, která zuří po celém světě, vznikla dávno před ruskou invazí na Ukrajinu.
Potravinovou krizi podnítily prudce rostoucí ceny potravin a tento jev se objevil ještě před aktuálním geopolitickým napětím ve východní Evropě. Analytici přesně určili základní příčiny, které jsou na vině, například celosvětovou nespoutanou inflaci a závratné ceny energií.
Zkraje roku 2022 vyletěly ceny potravin následkem nepříznivých klimatických podmínek a energetické krize nahoru a začátkem února dosáhly několikaletých maxim.
Zemědělství je dnes ve světovém hospodářství považováno za odvětví s největší spotřebou energie. Než je nějaký produkt vyložen do regálu v supermarketu, urazí od okamžiku vypěstování, sklizně a uskladnění až po zpracování a dodání do maloobchodu dlouhou cestu. Vedle těchto obrovských nákladů musí zemědělci vyčleňovat spoustu peněz na hnojiva a zemědělské stroje. Pokud jde o spotřebu energie, téměř 30 % energie, která je potřeba na celý výrobní cyklus, spotřebuje samotný potravinářský průmysl.
Protiruské sankce, které západní spojenci uvalili v odvetě za nepřátelské akce Kremlu na Ukrajině, se hospodářství Evropské unie bolestně vymstily. Státy EU nakonec uvízly v pasti hospodářské války. Orgány EU se rozhodly postupně omezit ruský vývoz, v praxi ale tento bojkot znamenal vážné následky. Zmrazené bankovní účty představují pro ekonomiku EU velkou zátěž, protože narušují dodavatelské řetězce pšenice, ječmene, kukuřice a slunečnicového oleje z Ruska – jednoho z největších světových vývozců. Ochromeny jsou i dodávky z Ukrajiny.
Už dříve varoval mluvčí Světového potravinového programu OSN Tomson Phiri před rostoucím rizikem hladomoru na celém světě v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu a vyšších cen potravin. Rusko a Ukrajina dnes zajišťují 30 % celosvětového vývozu pšenice, 20 % vývozu kukuřice a 76 % vývozu slunečnicových semen.
