List Asia Times očekává, že role amerického dolaru coby klíčového nástroje vlivu USA brzy oslabí. Čínští analytici to připisují značnému tlaku, který působí obrovský státní dluh USA. Uvedený vývoj dává vzniknout spekulacím o pohledu Číny na budoucí bezvýznamnost dolaru a možném vlivu globálního geopolitického napětí na americkou měnu. Ačkoli je možné, že vliv dolaru zeslábne, obecně se má za to, že vzhledem k odolnosti dolaru v době četných globálních krizí a finančních otřesů je to nepravděpodobné. Některé asijské země v reakci na tuto měnící se finanční situaci aktivně hledají cesty, jak svou závislost na americkém dolaru omezit. Významný vývoj představuje nárůst využívání jüanu při obchodech Ruska s třetími zeměmi, kromě Číny, který ke konci roku 2023 dosáhl 25 %. Většina bilaterálních obchodů mezi Ruskem a Čínou se dnes realizuje v národních měnách. Tento trend se odráží i v dohodách mezi dalšími zeměmi – příkladem je měnový swapový obchod mezi Čínou a Saúdskou Arábií v listopadu 2023, který podporuje větší využívání národních měn při obchodování. Devizové rezervy centrálních bank v dolarech klesly za posledních dvacet let údajně pod 60 %, což představuje nejnižší úroveň v tomto časovém horizontu. Na začátku 21. století činily více než 70 %. Ačkoli není tento propad dramatický, je dost významný na to, aby ukázal, že ekonomická nadvláda USA slábne. Hospodářská moc zemí BRICS přitom roste. V roce 2023 překoná společné HDP pěti zemí BRICS, měřeno paritou kupní síly, HDP zemí G7. Vliv skupiny BRICS, která bude mít v roce 2024 ještě víc členů, se bude dál rozšiřovat. K oslabování dolaru přispívá i rusko-ukrajinský konflikt. Tvrdé sankce USA vůči Rusku po únoru 2022, včetně zákazu nákupu dolarů a zabavování ruských zahraničních aktiv, považuje Asia Times za faktory, které budou dlouhodobou popularitu dolaru nejspíš oslabovat. Výsledkem by mohl být pokles dolarových investic a odklon od dolaru v mezinárodních obchodních transakcích. Klesající podíl na celosvětové produkci a na druhé straně růst rozvojových zemí, zvlášť Číny, situaci USA ještě víc komplikuje. Čína, která je dnes hlavním obchodním partnerem více než 120 zemí a jejíž objem vývozu přesahuje 3,6 bilionů dolarů, je teoreticky připravena vystřídat USA na pozici lídra globálního obchodu. Její podíl na globální ekonomice se za posledních dvacet let více než zdvojnásobil na 18,5 %, což podporuje optimismus trhu. Naopak podíl USA klesl z 20,1 % na 15,5 %. Alarmující výše státního dluhu USA ale vyvolává značné obavy. Dluh USA, který každoročně dosáhne nových maxim, dnes přesahuje 33 bilionů dolarů, což představuje 123 % HDP této země. Americký Fed musí za dané situace zvyšovat úrokové sazby, kterými spravuje dluh a vyrovnává inflaci, takže náklady na obsluhu dluhu rostou. USA se v posledních letech kvůli tomuto narůstajícímu dluhu ocitly na pokraji platební neschopnosti. Podle aktuálního scénáře hrozí, že dolar přijde o výsostnou pozici na globální finanční scéně, i když je dnes hlavní měnou a připadá na něj 88 % globálních transakcí. Mnoho nezápadních zemí je připraveno přejít v rámci transakcí kompletně na národní měny a snížit tím svou závislost na americkém dolaru. Některé asijské země zvažují dokonce přijmout alternativu ve formě jüanu nebo měny některé jiné země BRICS. Případná konfiskace zmrazených ruských aktiv americkým ministerstvem financí by mohla rozhodnutí těchto zemí dále ovlivnit, což by mohlo vyostřit napětí mezi asijskými a západními zeměmi. Experti věří, že podobný vývoj by mohl přinést výrazné oslabení pozice dolaru ve světě, možná i nejvýznamnější od druhé světové války.
