FX.co ★ 5 největších obchodních válek v historii

Americko-kanadská obchodní válka

Obchodní konflikty mezi oběma zeměmi nastaly na začátku 19. století. Tehdy se Kanada stala světovým konkurentem USA. Země byla významným vývozcem dřeva do Velké Británie a karibské oblasti. Stala se dodavatelským řetězcem anglického zboží na úkor amerických obchodních společností. Nezákonný obchod s Kanadou ochromil americké embargo na anglické zboží. V reakci na to americké úřady zvýšily cla. Obchodní válka mezi Spojenými státy a Kanadou trvala 75 let. Konflikt skončil až v roce 1994, kdy byla podepsána dohoda NAFTA.

Americký celní zákon Smoot-Hawley

Tento celní zákon byl schválen 17.6. 1930 a díky němu zvýšily USA clo na více než 20000 dováženého zboží. Naopak, řada států zvýšila cla na americké zboží. Konflikt vedl k prudkému poklesu obchodu mezi USA a evropskými zeměmi. V té době se USA již dostaly do Velké hospodářské krize. Podle statistik se americký dovoz snížil o 66 %, ze 4,4 miliardy USD v roce 1929 na 1,5 miliardy USD v roce 1933. Americký vývoz klesl o 61 %, z 5,4 miliardy na 2,1 miliardy USD, což vážně ovlivnilo HDP země.

Anglo-irská obchodní válka

Odborníci považují konflikt mezi Irskem a Spojeným královstvím za odvetu. Obchodní válka trvala od roku 1932 do roku 1938. Irská vláda odmítla vyplatit Británii rentu z finančních půjček poskytnutých irským nájemným farmářům anglickou vládou. Konflikt dosáhl svého vrcholu a obě země zavedly řadu omezení, která vážně poškodily irskou ekonomiku.

Banánové války

V roce 1993 Evropa výrazně zvýšila cla na dovoz banánů z Latinské Ameriky. Konflikt se stal známým jako Banánové války. Majitelé plantáží banánů, většinou velkých amerických společností, podali u WTO osm stížností. Válka s banány trvala 20 let a skončila v roce 2012.

Tarif Méline

Tarif Méline je považován za místní konflikt. Tarif, pojmenovaný po právníkovi Méline, je mimo Francii téměř neznámý. Spor ukončil volný obchod mezi Spojeným královstvím a Francií. Zákon byl zaveden v roce 1892 a stanovil dva druhy tarifů. Jednalo se o maximální celní sazbu na zboží, které nebylo zahrnuto do zvláštní dohody mezi Francií a producentskou zemí, a minimální celní sazbu na zboží, na které se dohoda vztahuje. To vše vedlo k obchodní válce mezi několika zeměmi s minimálními cly uvalenými na některé z nich.