FX.co ★ 10 nepříznivých účinků COVID-19 na globální ekonomiku
10 nepříznivých účinků COVID-19 na globální ekonomiku
Protahovaná recese (riziko 68,6 %) Podle odborníků může světová ekonomika v příštích 18 měsících spadnout do vážné recese. Pandemie vyvolala celosvětový prudký pokles ekonomické aktivity, který způsobil velké finanční injekce. Odborníci varují, že současná situace může vést k dramatickým změnám ve struktuře světové ekonomiky.
Hromadné bankroty a vlna konsolidace (riziko 56,8 %) Analytikové naznačují, že tyto následky pandemie mohou být obzvlášť bolestivé pro vznikající trhy. Takovým zemím hrozí vážná krize. Pokud jde o globální podnikání, bude čelit změnám ve spotřebě, výrobě i konkurenci. Rostoucí veřejný dluh většiny zemí, zejména USA, navíc na několik let zvýší zatížení státních rozpočtů.
Neschopnost několika hospodářských sektorů oživit (riziko 55,9 %) Mnoho průmyslových odvětví, zejména letectví, pandemii odneslo. Podle analytiků potrvá více než pět let, než letectví oživí. Šance na úplné oživení některých vznikajících trhů, které COVID-19 silně zasáhl, je téměř nulová.
Výrazné zvýšení nezaměstnanosti (pravděpodobnost následků 49,3 %) Během pandemie a karantény planetu zasáhla vlna hromadného uzavírání podniků a následného prudkého poklesu zaměstnanosti. Mladí lidé a senioři byli v době šíření onemocnění vůči propouštění nejzranitelnější. V dubnu 2020 ve Spojených státech přišlo o práci asi 20,5 milionu lidí, což je rekordní míra nezaměstnanosti od Velké hospodářské krize.
Omezení pohybu osob a zboží (riziko 48,7 %) Odborníci předpovídají postpandemickému světu přísná omezení v cestování a logistice a přísnější opatření. Dříve byly hranice téměř všech zemí uzavřeny, aby se zabránilo šíření viru, v současnosti se ale omezení postupně ruší.
Volnější fiskální politiky (riziko 45,8 %) Několik centrálních bank se ve snaze minimalizovat negativní následky COVID-19 zaměřilo na uvolnění fiskální politiky. Taková opatření byla přijata ve většině zemí světa. Volná měnová politika je z krátkodobého hlediska schopna ekonomiku podpořit, z dlouhodobého hlediska však může zpomalit hospodářský růst.
Dlouhodobé přerušení globálních dodavatelských řetězců (pravděpodobnost 42,1 %)
Odborníci považují přerušení globálních dodavatelských řetězců za jeden z nejdramatičtějších následků COVID-19. Během pandemie musí podnik přežít odstavení, neschopnost dodávat zboží a prudký pokles zisku v důsledku obchodních bariér. Vzhledem ke změnám v aktuální nabídce a poptávce, pokud jde o množství zboží a služeb, společnosti budou muset dosavadní obchodní strategie revidovat.
Ekonomický kolaps vznikajících trhů (pravděpodobnost 38 %) Podle ekonomů budou vznikající trhy coby země nejpostiženější COVID-19 čelit řadě výzev. Mnoho z nich bude neřešitelných. Analytici se obávají, že vznikající trhy mohou vyčerpat všechny své možnosti na boj proti ekonomickým následkům koronaviru. V takovém případě se tyto země dostanou pravděpodobně do hluboké recese a bude jim trvat mnoho let, než se vrátí k normálu.
Rostoucí nebezpečí kybernetických útoků (riziko 37,8 %) Mnoho ničemů často zneužívá okolnosti vyšší moci. Během pandemie nabrali na síle hackeři, kteří mohli pokračovat ve své nezákonné činnosti a bránit světu překonat krizi. Ve Spojeném království a ve Spojených státech bylo několik takových útoků na zdravotnické pracovníky a vědce studující COVID-19 a vyvíjející vakcínu.
Druhá vlna COVID-19 nebo jiného viru (riziko 30,8 %) Lidstvo se nejvíc bojí dalšího prudkého šíření epidemie koronaviru. Vědci varují před novou vlnou COVID-19, kterou očekávají na podzim nebo v zimě 2020. Experti předpokládají, že v nejhorším případě virus znovu paralyzuje globální ekonomiku, a svět tak upadne do globální deprese.