FX.co ★ Oči Země: 6 nejhlubších jezer planety
Oči Země: 6 nejhlubších jezer planety
Bajkal, Rusko
Bajkal, nejhlubší vodní těleso planety, které obsahuje 19 % světových zásob sladké vody, je na prvním místě světového žebříčku. Je zajímavé, že v nejhlubším místě má Bajkal 1 637 metrů, zatímco hloubka dalších největších jezer na světě zřídkakdy přesáhne byť jen 600 metrů. Bajkal se nachází v Republice Burjatsko na hranici s Irkutskou oblastí a je obklopen 27 ostrovy, z nichž největší je Olchon.
Voda Bajkalu jsou vždy čistá a poměrně chladná a její teplota ani v létě nepřesahuje 8 stupňů. I fauna Bajkalu je jedinečná: téměř polovinu z 2 600 druhů živočichů, kteří žijí na území jezera, nenaleznete nikde jinde. Vědci upozorňují na zajímavou skutečnost, že nejstarší jezero na Zemi nevykazuje známky stárnutí. Navíc má do budoucna potenciál zvětšit se do velikosti oceánu. Bajkal je zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO.
Tanganika
Druhou příčku mezi nejhlubšími jezery na světě obsadilo středoafrické jezero Tanganika. Jezero o délce několika set kilometrů a maximální hloubce 1 470 metrů je tektonického původu. Hladina tohoto sladkovodního útvaru je stále teplá (teplota vody se v závislosti na ročním období pohybuje od 22 do 29 stupňů). Tanganika se vyznačuje křišťálově čistou vodou o hloubce až 30 metrů, vysokým obsahem soli a rozmanitou faunou. Vody jezera obývají vrubozubcovité ryby, z nichž 98 % druhů se nevyskytuje téměř nikde jinde, a 150 dalších druhů ryb, včetně užitkových, které spolu s cestovním ruchem do značné míry zajišťují blahobyt místních obyvatel. Území jezera obývají i bezobratlí, krokodýli, hroši a mnoho ptáků. Zajímavé je i to, že jezero patří čtyřem zemím – Tanzánii, Demokratické republice Kongo (DRK), Burundi a Zambii.
Vostok
Třetí místo žebříčku zaujímá antarktické jezero Vostok, které své jméno dostalo v roce 1957 po stanici Vostok. Jedinečnost jezera spočívá v tom, že ho pokrývá 4 kilometry silná vrstva ledu. Jezero měří 250 kilometrů na délku a 50 kilometrů na šířku, pokrývá plochu 12 500 kilometrů čtverečních a dosahuje hloubky 1 200 metrů. Teplota jeho vody se pohybuje od 2 do 10 stupňů Celsia, zatímco venkovní teplota může klesnout až k –80 stupňům Celsia. Vědci to vysvětlují skutečností, že geotermální teplo z nitra Země může ohřívat dno jezera, zatímco samotný ledový příkrov izoluje jezero od nízkých teplot na povrchu. Takové podmínky zároveň umožňují vznik života. Ve vzorcích vody z tohoto reliktního jezera byly nalezeny termofilní bakterie schopné přežívat při teplotě 60 stupňů Celsia. K životu nepotřebují kyslík ani sluneční záření a energii získávají ze sirovodíku.
Kaspické moře
Zařazení Kaspického moře na tento žebříček může působit zvláštně, navzdory názvu má ale toto moře status jezera. Rozkládá se na ploše 371 000 kilometrů čtverečních na hranici mezi Evropou a Asií a jeho hloubka činí 1 025 metrů. Typickými znaky tohoto mořského jezera jsou absence odtoku a vysoký podíl soli, jejíž koncentrace se směrem k ústí řek snižuje. Teplota vody v jezeře se v závislosti na ročním období pohybuje od 0 do 26 stupňů Celsia a výška vodní hladiny je 15 metrů. Stejně jako ostatní jezera na tomto žebříčku má i Kaspické moře rozmanitou flóru (730 druhů) a faunu (1 810 druhů). Žijí v něm ryby jako jeseter, parma, šprot, losos, vobla a jiné. Dalším významným zástupcem místní fauny je tuleň kaspický. Kromě toho se na území Kaspického moře průmyslově těží sůl, ropa, plyn a vápenec. Podle úmluvy o právním statusu Kaspického moře patří jeho pobřeží pěti zemím najednou: Kazachstánu, Íránu, Turkmenistánu, Rusku a Ázerbájdžánu.
O'Higgins / San Martín
Páté místo žebříčku patří jezeru, které leží v Patagonii na hranici mezi Chile a Argentinou (Jižní Amerika). Část jezerního útvaru, která sousedí s územím Chile, je místními obyvateli označována jako O'Higgins; druhá část, která patří Argentině, je pojmenována po národním hrdinovi svatém Martinovi. Maximální hloubka jezera je 836 metrů. Jezero má svěží, průzračně modrou vodu, jejíž barvu zajišťují minerály, které se do jezera dostávají při tání horských ledovců. Izolovanost jezera San Martín přispěla ke vzniku jedinečné fauny, kterou reprezentuje například kachna bahenní, liška andská, jelen huemulský, datel magellanský nebo druhy ryb, jakými jsou pstruh, okoun a pstruh potoční. Na území jezera se nachází i národní park, který je zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Nyasa
Šestici nejhlubších jezer planety uzavírá jezero Nyasa, kvůli častým bouřkovým větrům a hurikánům nazývané také „Jezero bouří“. Nyasa, jejíž hloubka činí 706 metrů, je nejjižnějším jezerem Východoafrické příkopové propadliny, která se nachází mezi Malawi, Mosambikem a Tanzanií. Jezero se vyznačuje rozmanitostí fauny a jedinečností místních druhů, kde lví podíl připadá na vrubozubcovité. Nalezneme zde i krokodýly a z ptáků rybáky, kormorány a orly křiklavé, kteří se živí vodními organismy. Skutečnost, že Nyasa je na posledním místě žebříčku, nijak neumenšuje její malebnost a přírodní krásu. Jezero Nyasa je tedy oblíbeným turistickým cílem, který spolu se zemědělstvím zajišťuje blahobyt místních obyvatel.