FX.co ★ Výjimečné hlavy států ženského pohlaví

Jacinda Ardern

Jacinda Ardern stanula v čele novozélandské vlády v roce 2017 ve 37 letech věku. Je nejmladší premiérkou země za posledních 150 let. Srdce Novozélanďanů si získala poměrně rychle a přinesla s sebou termín „jasindománie“. Jak ukazují nedávné průzkumy veřejného mínění, obyvatelé země svou vůdkyni stále podporují a souhlasí s její politikou. Jacinda Ardern usiluje o zmenšení chudoby a zvýšení sociálních jistot na Novém Zélandu. Za jeden z jejích úspěchů je považováno výrazné prodloužení mateřské dovolené.

Maia Sandu

Maia Sandu měla solidní politické zkušenosti dávno předtím, než se stala moldavskou prezidentkou. Během let působila jako ministryně školství, poslankyně parlamentu a předsedkyně vlády. Sandu zvítězila v prezidentských volbách v roce 2020 na druhý pokus. Lídryně Moldavska aktivně bojuje proti korupci v zemi. Kromě toho se věnuje oživení trhu práce. Pokud jde o její zahraniční politiku, zasazuje se Maia Sandu o začlenění Moldavska do Evropské unie, obnovení vřelých vztahů se Spojenými státy a nové navázání spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem.

Zuzana Čaputová

V roce 2019 si Slovensko poprvé od osamostatnění zvolilo prezidentku. Zuzana Čaputová se do čela země postavila ve věku 45 let. Je známá jako právnička, místopředsedkyně samosprávy města Pezinok a sociální aktivistka. Kromě toho je známou ekologickou aktivistkou. Zuzaně Čaputové trvalo přes deset let, než zastavila výstavbu skládky toxického odpadu ve svém rodném městě. Jako prezidentka dál prosazuje ekologické iniciativy, ale už na státní úrovni.

Vjosa Osmani

Čtyřicetiletá Vjosa Osmani slouží ve funkci prezidentky Kosova dva roky. Před nástupem do úřadu byla šest měsíců také úřadující prezidentkou. Mimochodem, Vjosa Osmani je druhou ženou, která usedla do prezidentského křesla. V letech 2011–2015 vedla tento samozvaný stát jako první žena prezidentka Atifete Jahjaga. Obě ženy vystudovaly právo na univerzitě v americké Prištině. Při složení přísahy Vjosa Osmani se zavázala posilovat právní charakter své země.

Salome Zurabišvili

Bývalá diplomatka Salome Zurabišvili se stala prezidentkou Gruzie v roce 2018. Je první ženou v dějinách země, která tuto vedoucí pozici zastává. V průběhu prezidentské kampaně se Zurabišvili zaměřila na začlenění Gruzie do Evropské unie a vstup do NATO. Gruzie zatím není členem ani NATO, ani EU. Současná prezidentka má nicméně na realizaci všech svých plánů čas až do příštích voleb v roce 2024.

Katerina Sakellaropoulou

Vítězství Kateriny Sakellaropoulou v řeckých prezidentských volbách v roce 2020 bylo významnou událostí. Zemi, která se honosí tak dlouhou historií, nikdy předtím nevedla žena. Katerina Sakellaropoulou totiž ví, jak měnit zaběhnuté pořádky. V roce 2018 se stala předsedkyní Státní rady, nejvyššího správního soudu Řecka. Jako řecká prezidentka se bývalá soudkyně zaměřuje na řešení nejzásadnějších problémů země: hospodářský růst, zaměstnanost a podporu nejzranitelnějších skupin obyvatelstva.

Elizabeth Truss

Pokud jde o nejnovější jmenování ženy do čela státu, došlo k němu ve Spojeném království. Novou britskou premiérkou byla letos na podzim zvolena 47letá Liz Truss, bývalá ministryně zahraničí. V průběhu volební kampaně slíbila, že bude-li zvolena, hned první den výrazně sníží daňové zatížení občanů Spojeného království. Její iniciativa však vyvolala silnou reakci vlády. Nyní Liz Truss hrozí, že přijde o funkci premiérky a bude čelit hromadě dopisů s vyslovením nedůvěry.