FX.co ★ Hluboko v dluzích: 5 zemí pod extrémním fiskálním tlakem

Súdán

Súdán je na prvním místě na světě, pokud jde o zatížení státním dluhem. Jeho poměr dluhu k HDP se v roce 2025 vyšplhal na 252 %, čímž překonal i Japonsko. K hlavním příčinám patří vleklý ozbrojený konflikt, institucionální kolaps a hluboká hospodářská krize, kterou zhoršuje hyperinflace a prudký pokles národní měny. Omezený přístup k mezinárodním financím a křehká fiskální základna dohnaly zemi na pokraj kolapsu. Pravděpodobnost platební neschopnosti a úplného rozvratu ekonomiky zůstává za těchto podmínek extrémně vysoká.

Japonsko

Japonsko zůstává jednou z nejvyspělejších ekonomik na světě navzdory do očí bijícímu dluhu ve výši 234,9 % HDP. Tato zátěž je důsledkem desítek let ultra uvolněné měnové politiky, jejímž cílem bylo stimulovat růst v prostředí nízké inflace a stárnoucí populace. Většina japonského dluhu je denominována v jenech a spočívá v rukou domácích investorů, což snižuje riziko náhlé krize. A přesto, dlouhodobá fiskální udržitelnost země je pod čím dál větším drobnohledem, protože ekonomická dynamika zpomaluje a výdaje na sociální zabezpečení rostou.

Singapur

Singapur má třetí nejvyšší státní dluh na světě, konkrétně 174,9 % HDP. Na rozdíl od mnoha jiných zemí však takto vysoká hodnota nesignalizuje fiskální nestabilitu. Velká část dluhu Singapuru má technickou povahu – slouží k tvorbě domácích investičních fondů a je plně kryta aktivy. Země si udržuje stabilní hospodářský růst, robustní rezervy a disciplinovanou fiskální politiku. Riziko proto zůstává navzdory vysoké míře zadlužení jen minimální a země se stále těší z nejvyššího úvěrového ratingu.

Řecko

Řecko, které v roce 2010 prošlo vážnou dluhovou krizí, se vzhledem k poměru dluhu k HDP 142,2 % stále řadí mezi nejzadluženější země. Navzdory rokům úsporných opatření a strukturálních reforem zůstává jeho dluhové zatížení vysoké. Většinu závazků tvoří zvýhodněné půjčky od mezinárodních institucí, které pomáhají snižovat krátkodobé riziko. Stárnoucí populace, pomalý růst a silná závislost na externích financích nicméně dál brzdí dlouhodobé fiskální oživení Řecka.

Bahrajn

Bahrajn patří vzhledem k veřejnému dluhu ve výši 141,4 % HDP mezi nejzranitelnější ekonomiky Perského zálivu. Ve srovnání se sousedy má jen omezené zásoby ropy a potýká se s vysokou závislostí na zahraničních úvěrech. Tlak na státní finance zesilují ještě postpandemické fiskální deficity, rostoucí výdaje na sociální zabezpečení a potřeba udržet fixní směnný kurz. Dlouhodobý výhled Bahrajnu zůstává navzdory finanční podpoře od okolních států z oblasti Perského zálivu nejistý. Fiskální stabilita země závisí na trvalé pomoci zvnějšku a volatilitě ropných trhů.