FX.co ★ Sedm zemí nejvíce závislých na íránské ropě

Čína

Čína zůstává klíčovým – a prakticky nenahraditelným – odběratelem íránské ropy. Podle společnosti Kpler přijímá až 90 % jejího vývozu, což představuje přibližně 1,1 mil. barelů denně. Velká část této ropy obchází sankce pod označením „malajsijská“ a je dodávána do nezávislých rafinérií známých jako „čajovny“ (teapots). Pro tyto zařízení není íránská ropa jen alternativou – je základním kamenem jejich obchodního modelu. Jakékoli narušení – od přísnějších sankcí po blokádu Hormuzského průlivu – by okamžitě zasáhlo tyto rafinérie a vyvolalo problémy s dodávkami paliva v Číně.

Sýrie

Sýrie je téměř zcela závislá na íránské ropě: až 80 % jejích dovozů připlouvá tankery do přístavu Banijás. Tato ropa pohání největší rafinerii v zemi a udržuje v chodu národní rozvodnou síť. Po politických nepokojích na začátku tohoto roku, které dočasně zastavily dodávky, byla rafinerie v Banijásu částečně uzavřena, což vedlo k výpadkům elektřiny ve velkých městech. Damašek nemá žádný skutečný plán B – i krátkodobé přerušení dodávek by mohlo ochromit jeho energetickou infrastrukturu.

Turecko

Po čtyřleté přestávce Turecko obnovilo dovoz íránské ropy. Podle Eurostatu země v roce 2024 přijímala dodávky v objemu přibližně 30 000 barelů denně. Tyto dodávky směřují do rafinérií Tupras jako levnější alternativa k tradičním druhům ropy, což pomáhá snižovat náklady na zpracování. I když objemy jsou stále malé, pro Ankaru se jedná o strategický krok: na nestabilním globálním trhu představuje i částečná závislost na íránské ropě riziko pro bezpečnost dodávek paliv.

Spojené arabské emiráty (SAE)

Navzdory formální neutralitě hrají SAE klíčovou roli v tzv. stínové logistice íránské ropy. Přístavy Džebel Alí a Chór Fakkan zaznamenaly rekordní objemy tranzitu. Podle sledovacích dat některé tankery s íránskou ropou vplouvají pod cizí vlajkou, míchají náklad a znovu jej vyvážejí jako „legální“ zásilky. Tento šedý reexportní obchod generuje SAE miliony dolarů na tranzitních poplatcích. Pokud by však konflikt s Izraelem eskaloval, mohl by se tento tok zastavit během několika hodin, což by zasáhlo příjmy SAE i globální ropnou logistiku.

Malajsie

Malajsie se stala tichým, ale klíčovým článkem v logisitce íránské ropy. Data z námořního sledování ukazují, že až 40 % všech překládacích operací (ship-to-ship) s íránskou ropou se v roce 2024 odehrálo u jejích břehů. Tankery často vypínají transpondéry v Malackém průlivu, kde dochází k překládce, přeplachtění a změně dokumentace nákladů. V dubnu uvalilo americké ministerstvo financí sankce na malajsijskou logistickou firmu za účast na těchto přebalovacích schématech. Jakékoli zpřísnění dohledu může tento šedý koridor narušit a destabilizovat regionální dodavatelské řetězce.

Venezuela

Venezuela spoléhá na íránský kondenzát k ředění své extra těžké ropy z oblasti Orinoko. Bez něj nemůže státní ropná společnost PDVSA produkovat exportovatelné směsi pro mezinárodní trh. Když objemy swapových dodávek z Íránu v roce 2023 dočasně poklesly, národní produkce se podle agentury Argus propadla téměř o 12 %. Nové vypuknutí konfliktu mezi Izraelem a Íránem by mohlo tyto toky znovu přerušit a ohrozit už tak křehké oživení venezuelského ropného sektoru.

Afghánistán

Afghánistán odebírá až 25 % svých ropných produktů – včetně nafty a zkapalněného plynu – z Íránu, svého hlavního pevninského dodavatele. Bez přístupu k moři a s omezenými alternativami má jakékoli narušení perské trasy okamžitý dopad na domácí trh. Po prudkém zvýšení cen íránských pohonných hmot na začátku roku 2024 vzrostly ceny dopravy v Kábulu o 30 % a ceny plynu se téměř zdvojnásobily. Nová eskalace v regionu ohrožuje už tak zranitelný palivový systém země.