FX.co ★ Lidé ve Francii na protest proti Macronovým reformám pracovního práva vycházejí do ulic
Lidé ve Francii na protest proti Macronovým reformám pracovního práva vycházejí do ulic
Na 300 tisíc Francouzů se zúčastnilo stávek proti plánovanému zvýšení daně z pohonných hmot. Protesty zuří napříč Francií: v Marseille, Toulouse, na pařížském okruhu, v Normandii, v Bretani i dalších oblastech. Bylo zaregistrováno dohromady přes 2000 protestů. Francouzské ministerstvo vnitra zaznamenalo agresivitu demonstrantů, došlo k bitkám a zraněním nožem.
Při blokádě v jihovýchodním departementu Savojsko jedna řidička zpanikařila, když demonstranti obklíčili její auto, šlápla na plyn, narazila do demonstrantky a zabila ji.
Policie označila manifestace za nelegální a zadržela o víkendu 282 osob. Prezident Emmanuel Macron se navzdory nízkému ratingu nehodlá dané myšlenky vzdát.
V roce 2019 se podle plánů vlády zvýší daň u nafty o 6,5 % a u benzínu o 2,9 %. Tímto způsobem hodlají úřady bojovat proti znečištění ovzduší.
Rádio RFI uvádí, že za poslední rok stouply ceny benzínu o 10–15 %.
Cena motorové nafty, která je nyní v zemi nejoblíbenější, vzrostla o 24 %. Cena za litr teď často přesahuje 1,6 EUR. Průměrná cena za litr benzínu SP-95 (obdoba AI-95) a motorové nafty se v zemi odhaduje na 1,48 EUR.
Je zajímavé, že demonstranti nemají koordinační centrum, jak tomu bývá. Hnutí vzniklo spontánně a účastníci komunikují prostřednictvím sociálních sítí. Proto bylo těžké vědět, kde a v jakém počtu se shromáždí, uvedly donucovací orgány. Za těchto okolností bylo obtížné přijmout opatření ke zvládnutí situace.
Francouzská média označila za jednu z hlavních účastnic „Žlutých vest“ Priscillu Ludovskou. Podnikatelka ze severu apelovala na úřady, aby ceny pohonných hmot snížily. Její výzva získala přes 750 tisíc podpisů. „Nemůžete chtít, aby lidé přestali používat auta a vzali si hned půjčku na nákup elektromobilu“, napsala.
Na pozadí velkých Macronových reforem jeho obliba klesá. Podle průzkumu, který provedl YouGov pro Huffington Post, hodnotí 21 % Francouzů kroky hlavy státu pozitivně. Negativní postoj mělo 61 % respondentů. To je za rok a půl jeho prezidentství rekord.
V rozhovoru pro CNN Macron vysvětlil, že reformy, byť ne nejoblíbenější, jsou pro zemi nutné: „Byl jsem zvolen, protože mí předchůdci buď nemohli nebo se nepokusili tyto reformy provést. Jsem přesvědčen, že Francouzové nakonec postupně smysl toho, co děláme, pochopí.“
Pouliční protesty nejsou pro francouzského prezidenta jedinou hrozbou. Jsou tu i blížící se volby do Evropského parlamentu, které se mají konat v květnu 2019. Francouzové mohou tuto událost využít jako příležitost k opětovnému vyjádření protestu proti krokům čelních představitelů. Ultrapravicové strany mohou ve výsledku v příštích volbách zvýšit své zastoupení v Evropském parlamentu, což Macronovy plány nabourá.