FX.co ★ Největší krachy na burze v historii USA

Panika roku 1792

Finanční úvěrová krize nastala v březnu a v dubnu roku 1792. V důsledku toho cenné papíry ztratily asi čtvrtinu své hodnoty. Panika roku 1792 je považována za první vážnou finanční krizi v USA. Jednou z hlavních příčin paniky bylo rozšířené půjčování americké banky First Bank of the US a masivní spekulace.

Americký obchodník Alexander Macomb si vzal bankovní půjčku. Použil ji k nákupu půdy od státu. Macomb chtěl vydělat peníze na spekulacích na maloobchodním prodeji pozemků. Prodeje však byly nízké a Macomb neměl dostatek peněz na další splátky bance. William Duer a řada bankéřů nakoupili americké dluhové cenné papíry a bankovní akcie a pokusili se zvýšit jejich ceny. V určitém okamžiku však nebyli schopni splácet své dluhy a začaly masivní výprodeje. Ceny aktiv proto prudce poklesly. Lidé po celé zemi spěchali s vybráním svých vkladů.

Ministr financí Alexander Hamilton byl schopný krizi zvládnout. Jeho kroky byly nakonec považovány za teoretická a praktická opatření, která by měla centrální banka přijmout, když čelí finanční krizi.

Černý pátek 1869

24. září 1869 se výkonný železniční ředitel Erie Railroad, Jason Gould a jeho partner James Fisk rozhodli povzbudit rally na trzích. Skupovali zlato v naději, že to zvýší ceny obilí a poptávka po dopravě obilí přispěje ke zvýšení železničních tarifů.

Gould mimo jiné vsázel na pomoc prezidenta Granta. První den Gould utratil 7 milionů dolarů za nákup, což zvýšilo ceny zlata o 40 procent. Banka pod kontrolou Bossa Tweeda poskytla Gouldovi ujištění. Někteří opatrní spekulanti však Goulda nechali v závěsu a šli přímo za prezidentem.

Za účelem stabilizace trhu dodalo americké ministerstvo financí na trh bez předchozího upozornění 1 tunu zlata. Do té doby cena zlata vystoupala od července 1869 o 65 %. Černý pátek se konal 24. září 1869. V ten den klesla hodnota zlata o 30 %. Gould neutrpěl žádné finanční ztráty, čelil však několika žalobám a na ulici jej téměř lynčovali. V roce 1872 musel Gould opustit burzu a železnici. James Fisk byl zabit ve stejném roce.

Stříbrná panika roku 1893

Hospodářská krize začala v roce 1893, kdy nadměrná výroba negativně ovlivnila podíly železničních společností a následný kolaps bank po celé zemi.

Jednalo se o jednu z nejhorších krizí v historii USA. Zkrachovalo více než 500 bank a 15 tisíc společností. Nezaměstnanost během deprese činila 17–19 %.

Krach na newyorské burze 1929

Krach na newyorské burze, který vypukl 24. října 1926, signalizoval začátek Velké hospodářské krize.

V ten den ztratil Dow Jones Industrial Average okolo 11 % a zastavil se na hodnotě 381,17. Bublina praskla a investoři akcií se pustili do panického prodávání. Investoři v ten den prodali 12,9 milionů cenných papírů a snažili se zbavit akcií, než jejich hodnota klesla úplně.

Během několika následujících dnů bylo prodáno dalších asi 30 milionů akcií. Celkově klesly americké akcie během jediného týdne o 40 procent a ztratily hodnotu asi 30 miliard dolarů. To je víc, než americká vláda utratila během celého trvání první světové války.

Banky, které poskytly půjčky akciovým investorům, nedokázaly získat zpět své pohledávky. V důsledku toho musely vyhlásit bankrot. Poté byly podniky uzavřeny kvůli nedostatku půjček. Tyto faktory měly za následek vysokou nezaměstnanost.

Poté byla založena Komise pro cenné papíry a burzu. Vypracovala pravidla a předpisy, jejichž cílem bylo a je zabránit podobným krachům na burze.

Recese let 1937–1938

K hospodářské krizi došlo v letech 1937–1938. Nezaměstnanost téměř rok stoupala ze 4,5 milionů na 11 milionů. Zásoby se kupily vlivem nedostatku poptávky a zvyšováním cen.

V roce 1963 zpřísnily americké orgány měnovou a fiskální politiku a způsobily hospodářský kolaps. Recese vedla k ukončení politiky přílivu zlata v roce 1938. Fed snížil požadované rezervy pro finanční instituce v dubnu téhož roku. V roce 1939 se schodek rozpočtu zvýšil na 3 procenta HDP.

Pátek 13. – malá krize

K malé krizi v pátek 13. došlo 13. října 1989, kdy společnost UAL Corporation oznámila, že výkup společnosti vedený zaměstnanci ve výši 6,8 miliardy USD se zhroutil. Společnost UAL Corporation uvedla, že nebyla schopna získat potřebné prostředky.

Arbitři prodali své akcie za cenu běžných akcií ULA. V důsledku toho klesl Dow Jones Industrial Average během jediné noci o 190 bodů.

Ekonomické následky útoků z 11. září

Tragédie měla na americkou ekonomiku devastující dopad. Wall Street byla zničena a velké firmy utrpěly ztráty. Obnovení infrastruktury a městských zařízení trvalo dlouhou dobu.

Majitelé zničených Twin Towers obdrželi pojistné platby v hodnotě několika miliard dolarů. Tehdy klesl akciový index o 14 procent. Jednalo se o největší pokles v historii, který dokonce překonal hodnoty Velké hospodářské krize.

Tragédie utlumila poptávku po letovém provozu, protože lidé se báli, že by k útokům mohlo dojít znovu a volili bezpečnější dopravní prostředky.

Pokles akciového trhu v roce 2002

V první polovině října 2002 se Dow Jones Industrial Average snížil o 37,5 procenta, S&Р-500 klesl o 50 procent a NASDAQ Composite o 78 procent ve srovnání s absolutními maximy dosaženými na začátku roku 2000.

Finanční společnosti a fondy se rozhodly revidovat svá investiční portfolia. Přízeň investorů si získala bezriziková aktiva, zejména státní dluhopisy. Rostoucí poptávka však způsobila prudký pokles výnosů dluhopisů.

Na začátku roku 2000 byly výnosy desetiletých státních pokladničních poukázek vyšší než 6,75 procenta. V polovině roku 2003 klesly výnosy na 3,14 procenta. Kromě toho výnosy dvouletých dluhopisů klesly na téměř rekordní minimum 1 %.

Finanční krize 2007–2008

Krizi odstartovala americká hypoteční krize, pád bank a pokles cen akcií. Lokální krize se tak rozšířila na globální finanční trhy.

První známky hypoteční krize se objevily v roce 2006. Výsledkem byly pomalé prodeje domů, které se do jara 2007 proměnily v krizi vysoce rizikových hypotečních úvěrů. V létě 2007 se lokální krize změnila na globální finanční krizi a způsobila škodu v mnoha zemích spolu s USA.

Akcie největší americké pojišťovací společnosti AIG klesly o 60 procent. Společnost byla hlavním emitentem swapů úvěrového selhání. Následovalo zhroucení celého trhu swapů úvěrového selhání. Pět předních amerických bank proto muselo změnit směr své činnosti.

Flash Crash roku 2010

Americký akciový trh se zhroutil, když index Dow Jones ztratil během jediné obchodní seance 1 000 bodů (9 procent). Hlavní příčinou vážného poklesu byly obavy z krize v Řecku. Ve 02.42 hod, když index Dow klesl o 3 procenta, se akciový trh prudce zhroutil. Ztratil 600 bodů během 5 minut a do 02.47 pokles dosáhl téměř 1 000 bodů. Do 03.07 trh obnovil většinu poklesu ve výši 600 bodů.