Prezidentka clevelandského Fedu Loretta Mesterová tvrdí, že návrat na úroveň před krizí je v podstatě nemožný, a to i při současném ekonomickém oživení.
"Jsme opravdu v hluboké propasti," řekla během rozhovoru Mesterová. "Ačkoliv ekonomika začala růst a my jsme již dosáhli pozitivních výsledků, ještě není možné se vrátit do stavu, který byl v únoru," dodala.
Místo toho Mesterová uvedla, že očekává, že americký HDP bude do konce roku 2020 asi o 6 % nižší, přičemž míra nezaměstnanosti zůstane vysoká.
Kromě toho by vyšší cílová inflace, jak to navrhoval Federální rezervní systém ve čtvrtek, mohla nakonec zpomalit růst ekonomiky, nikoliv ji stimulovat.
"Intervence na stimulaci ekonomiky zvyšováním inflačních očekávání a snižováním reálných úrokových sazeb by mohly selhat, pokud nezamýšlené výnosy přesáhnou a nahradí ty požadované," komentoval profesor Yuriy Gorodnichenko z University of California.
Průzkumy rovněž ukazují, že mnoho podniků a domácností si často vykládá vyšší inflaci jako předzvěst pomalejšího růstu.
Ukázalo se, že rodiny a firmy v očekávání vyšší inflace nechtějí utrácet peníze ze strachu z devalvace a místo toho šetří peníze, aby přežily ještě horší ekonomickou situaci.
Aby nedocházelo ke škrtům ve výdajích a investicích, konkrétně když centrální banky chtějí přesný opak, měl by Fed oslovit přímo veřejnost, možná prostřednictvím sociálních médií, a postarat se o to, aby sděloval širokému obyvatelstvu své celkové cíle ekonomiky, místo aby se soustředil na inflace.
"K překonání nepozornosti je nezbytná jednoduchost a transparentnost," doporučují ekonomové.
