Lidé v Rusku i Bělorusku jsou zvyklí na revoluci ve filmech o Ruské revoluci z roku 1917 nebo ze zpráv o protestech na kyjevském náměstí Majdan. Jsou zvyklí na násilí, zbraně, smrt a hrůzu.
Mnoho lidí proto věří, že mírové, ale ostré protesty v Bělorusku v srpnu 2020, ženy v bílém, květiny a balónky, nebudou fungovat. Jak mohou mírumilovní lidé porazit pořádkovou polici nebo Lukašenkovy speciální jednotky?
Ve skutečnosti mohou demonstranti vyhrát na základě dvou faktorů, počtu protestujících a houževnatosti. Počet potřebných demonstrantů je nejméně 50 000 lidí v Minsku a tisíce v dalších městech. V současné době je toto číslo několikrát vyšší. Co se týče houževnatosti, protestní hnutí bylo o víkendech tři týdny po sobě rozsáhlé.
Pokud tedy protesty zůstanou silné několik měsíců (podle mého názoru maximálně šest měsíců), politický režim buď padne, nebo se drasticky změní.
Bělorusko je malá sjednocená země, kde se lidé znají. Většina vládních činitelů a bezpečnostních představitelů nebude schopno odolat tak silnému morálnímu tlaku většiny populace. Lukašenkových 80 % je lež. Každý to ví a chápe to, jak v Bělorusku, tak v Moskvě a stejně tak i v Bruselu.
Pod dlouhodobým tlakem protestujících pravděpodobně začnou vládní představitelé a bezpečnostní složky Lukašenka opouštět a jeho režim se rozpadne.
Protesty nebudou úspěšné ve dvou případech: a) demonstranti se unaví a lidé půjdou domů a spokojí se s Lukashenkem (a v to on doufá), b) vedoucí protestů změní rétoriku ve prospěch Lukašenka.
V současné době protestující požadují: a) Lukašenkovu rezignaci; b) potrestání všech osob, které se dopustily hromadného bití a mučení civilistů ve dnech 9. – 13. srpna; c) osvobození politických vězňů a nové volby.
Pokud vůdci protestů odmítnou požadovat Lukašenkovu odstoupení z úřadu, demonstranti svůj boj proti režimu prohrají.
Dnes, 1. září, je v Bělorusku naplánována generální stávka.
