Podle údajů z 13. července dosáhla míra inflace ve Spojených státech 5,4 %, což je hodnota, která byla naposledy zaznamenána během krize v roce 2008. Fed však tvrdošíjně trvá na tom, že takto vysoký ukazatel nebude mít dlouhého trvání. Přijde čas, kdy už nebude muset tisknout peníze v tak velkém objemu. Kromě toho dříve či později dojde ke zvýšení úrokových sazeb. Podle většiny analytiků by k prvnímu zvýšení klíčové sazby mohlo dojít v prosinci příštího roku. Dlouhodobé prognózy je však poměrně obtížné dělat, protože vše se může změnit, zejména proto, že zpřísňování měnové politiky není tak snadný úkol. Stejná situace nastala v roce 2008, kdy se světová ekonomika nacházela ve fázi recese, i když ne tak výrazné jako dnes. Tehdy Fed zvýšil úrokové sazby až po šesti letech. Proto se ekonomové domnívají, že ke zpřísnění měnové politiky dojde až v roce 2023, tedy pouhé tři roky po zahájení jejího uvolňování.
Přestože se americká ekonomika vzpamatovává ze ztrát vzniklých během karanténních omezení a trh zjevně ožívá, ekonomika je stále příliš slabá. To se odráží jak na kurzu americké měny, tak na výnosu státních dluhopisů. Bylo by krajně naivní doufat, že by v příštích měsících mohlo dojít k velkým změnám. Dovezené zboží ve Spojených státech vzrostlo o 11,3 %, a proto pravděpodobně porostou i ceny spotřebního zboží. Zajímavé je, že se proslýchá, že reálná míra inflace v zemi je několikanásobně vyšší než oficiální údaje.
Americká měna klesá nejen kvůli rozkolísané ekonomice, ale také kvůli přebytku peněz ve finančním systému. Tiskárna peněz ji jednoduše znehodnocuje. Obchodníci nejsou ochotni investovat do dluhopisů, které nejsou schopny pokrýt ani polovinu inflace. Medvědí nálada se přehnala i napříč dluhopisovým trhem. Stejně jako v případě amerického dolaru jsou nyní státní dluhopisy nepopulární kvůli tomu, že jsou nadále vydávány v neomezeném množství.
Ve světle těchto událostí je poptávka po rizikovějších aktivech živá, protože obchodníci prostě nemají jiné možnosti investování. Při hledání výnosných investic se nyní mnozí obracejí k akciovému trhu, takže od hlavních indexů můžeme očekávat nová maxima. Podle nejskromnějších odhadů mohou akcie v nadcházejících měsících vyskočit o 12–15 %. Největšími zisky zřejmě stále disponují technologické a biotechnologické sektory a také sektor nemovitostí. Nebývalého objemu dosáhly také investice rizikového kapitálu. Odborníci jsou docela zvědaví, jak centrální banky tuto vlnu zastaví, aniž by zároveň došlo ke zhroucení trhů.
Na pozadí rostoucích cen se rychle zotavuje zlato, které bylo vždy aktivem chránícím obchodníky před inflací. Pokud jde o ropu, její hodnota také neustále roste. S tím, jak se americká ekonomika dostává do normálu, roste i poptávka po komoditách. Přesto americký dolar postupně sklouzává dolů.
Z pochopitelných důvodů se investoři chtějí zbavit měny, která ztrácí na ceně, a nakupují aktiva, která mohou pomoci pokrýt inflační náklady. Vládní dluhopisy jsou jiná ryba, takže ve většině případů jsou jednoduše ignorovány. Proto je dolar extrémně volatilní a výnosy státních dluhopisů klesají. Akcie, komodity, dokonce i čínské akcie však neustále rostou. Investoři zaměřují svou pozornost na inflační rizika. Mají tedy tendenci investovat své prostředky co nejdříve, aby se ochránili před výraznými ztrátami.
