Cena zemního plynu pro západní Evropu začala klesat ze 14letého maxima dosaženého začátkem tohoto týdne. Evropští spotřebitelé mohou děkovat klimatickým expertům, kteří předpovídají méně horké počasí. Agentura Reuters uvádí, že silná poptávka po klimatizačních systémech by měla během příštích dvou týdnů výrazně klesnout.
Dobré zprávy o povětrnostních podmínkách stačily k tomu, aby cena konečně začala, i když mírně, klesat. K tomuto poklesu dochází i přes snížení denních objemů produkce a přetrvávání teplejšího počasí na západním pobřeží a v Texasu.
Americké futures na zemní plyn uzavřely včerejší obchodní seanci poklesem o 8,5 centu (0,9 %) a nakonec dosáhly 9,244 USD za MMBtu. Mimochodem, futures v úterý uzavřely na nejvyšší úrovni od srpna 2008.
Očekává se, že ve čtvrtek americký Úřad pro energetické informace (EIA) vydá svou týdenní zprávu amerického ministerstva energetiky, která ukáže úroveň zásob plynu v zemi. Odborníci předpovídají, že zásoby podzemních úložišť v USA během reportovaného týdne vzrostly, ale ne výrazně.
Podle průzkumu agentury Reuters mezi analytiky vzrostly zásoby plynu v USA v týdnu končícím 12. srpnem o 34 miliard kubických stop. Loni to bylo 46 miliard kubických stop.
Kotace však jen stěží vykáží výrazné pohyby v krátkodobém a střednědobém horizontu. Tato nejhorší energetická krize za poslední desetiletí se stále prohlubuje, zejména po kolapsu dodávek zemního plynu z ruského gigantu Gazprom do Evropy. Vedení Gazpromu uvedlo, že ceny plynu by letos v zimě mohly stoupnout ještě výše, na 4 000 dolarů za 1 000 metrů krychlových, a vytvořit tak nový historický rekord.
Plynovod Nord Stream dnes funguje jen z 20 %, tranzit energie přes Ukrajinu jen z 38 %, a plynovod Jamal-Evropa není v provozu, protože je od jara pod ruskými sankcemi. Navíc ani Norsko dnes nedokáže uspokojit apetit svých západoevropských partnerů, protože bylo nuceno omezit export elektřiny do EU kvůli plánované údržbě svého největšího pole Troll.
Navíc rekordní vlna veder a téměř nepřetržité sucho v srpnu přispěly k raketovému růstu cen plynu. Evropská větrná energie se ukázala být zcela zbytečná v obdobích bezvětrného počasí, protože většinu léta stojí nečinně. Velká solární elektrárna ve Španělsku se spustila příliš pozdě a dosud nenaplnila svá vysoká očekávání. Evropské země opustily uhlí a jadernou energii ve prospěch klimatické agendy, která ponechává malou šanci na vyřešení dlouhotrvající krize, která narůstá téměř ve všech oblastech života.
Je jasné, že přemrštěně vysoké a rychle rostoucí ceny energií postihují různá odvětví evropského průmyslu. Trpí jak zařízení na výrobu hnojiv, tak hliníku. Například Norsk Hydro ASA hodlá příští měsíc zavřít svou továrnu na výrobu hliníku na Slovensku, protože hliník je jedním z energeticky nejnáročnějších kovů na výrobu.
Za poslední rok přišlo Slovensko kvůli omezení výroby zhruba o polovinu své kapacity pro tavení zinku a hliníku. Od této chvíle Hydro a další společnosti zavírají své závody.
Německo se snaží zmírnit krizi dodávek plynu. Vláda vyzvala občany, aby snížili spotřebu, a varovala před nuceným přídělovým systémem, a dokonce uvalila daň na používání plynu. Německé úřady navíc tento týden uzavřely dohodu o dovozu LNG přes dva nové terminály. Země přehodnocuje myšlenku ponechání zbývajících jaderných reaktorů v provozu poté, co budou letos vyřazeny z provozu, což v příštím roce pomůže snížit spotřebu plynu o téměř 3 %.
