Ceny zlata by podle Costy mohly vystoupat nad 2 000 USD za unci, protože svět se stále potýká s vyššími úrokovými sazbami, sílícími inflačními tlaky a globální ekonomikou topící se v dluzích.
Globální ekonomiku ohrožují tři složky, resp. rizika, které by mohly podpořit ceny zlata. Zaprvé, americká vláda nemusí být schopna plnit své dluhové závazky. Ačkoli je toto riziko nízké, zůstává ve spektru možného. Zadruhé, recese vyvolaná přísnější politikou Federálního rezervního systému. Zatřetí, výše amerického dluhu, která vedla k výprodeji na trhu s dluhopisy.
Podle Costy by recese mohla přetrvávat po většinu roku 2023. Jeho výzkum zdůrazňuje, že výnosová křivka je nejen nejvíce inverzní z nedávné historie, ale že inverzní je 90 % této křivky, což znamená, že dlouhodobé sazby jsou napříč spektrem nižší než krátkodobé výnosy.
Když je inverzní 70 % výnosové křivky, investoři nakupují zlato a prodávají index S&P 500.
Podle průzkumu jsou ale zahraniční kupci amerického dluhu v současnosti na nejnižší úrovni za posledních 19 let.
Nákupy zlata centrálními bankami dnes podstatným způsobem mění trh s drahými kovy. Fakt, že banky nakupují zlato, ještě víc zvýrazňuje deglobalizaci a potřebu držet neutrální aktiva.
S růstem úrokových sazeb po celém světě stoupá i volatilita na měnových trzích. Centrální banky potřebují v těchto podmínkách zvyšovat své rezervy za pomoci většího množství drahých kovů.
Historicky tvořilo zlato přibližně 40 % všech světových rezerv. Na počátku 80. let 20. století tvořilo více než 70 % měnových rezerv. Z výzkumu vyplývá, že pokud by se zlaté rezervy centrálních bank vrátily k historickým průměrům, musely by centrální banky nakoupit drahý kov v hodnotě 3,2 bilionů dolarů.
Rok 2022 všechny znepokojil. Pro diverzifikaci se dnes doporučuje mít v portfoliu maximálně 30 % akcií, 20 % fixního výnosu, 30 % zlata a 20 % širokého komoditního koše.
