Pár euro-dolar předevčírem aktualizoval své sedmitýdenní cenové minimum, které zaznamenal na úrovni 1,0725. Medvědi na EUR/USD se však neodvážili zaútočit na hranici 1,06 a uzamkli zisky. Iniciativu na tomto páru převzali kupující, kteří zpočátku předváděli skromné výsledky (pár se držel v rámci hodnoty 1,07), ale poté vyrazili strmě vzhůru. Momentálně cena testuje hladinu rezistence na úrovni 1,0850 (prostřední linie ukazatele Bollingerova pásma, která se na denním grafu shoduje s linií Tenkan-sen).
Taková dynamika cen vypadá přinejmenším nelogicky. Formální důvod pro oslabení dolaru však skutečně existuje – podnikatelská aktivita v americkém sektoru služeb v březnu v rozporu s prognózami nečekaně zpomalila. Jedno zveřejnění však nemůže narušit trend, zejména proto, že téměř všechny ostatní fundamentální faktory hovoří buď ve prospěch dolaru, anebo v neprospěch eura. Proto tak sebevědomý růst cen vyvolává mnoho otázek. A upřímně řečeno, vzhledem k toku zpráv z posledních dnů vyvolává nedůvěru.
Když už jsme u makroekonomických zpráv, podle včera zveřejněných údajů skutečně index ISM mimo zpracovatelský průmysl klesl na 51,4 b. namísto předpokládaného růstu na 52,8 b. Na jedné straně zpráva sice dopadla v červeném pásmu (a zde je negativní reakce dolaru zcela oprávněná), na druhé straně však ukazatel zůstává v pásmu expanze, což znamená, že se nachází nad klíčovou hranicí 50 bodů. Dílčí index zaplacených cen se snížil na 53,4 b. Je zde patrný klesající trend (leden – 64 b., únor – 58,6 b.), což naznačuje deflační tendence v tomto sektoru.
Je třeba připomenout, že v pondělí zveřejněný index ISM ve zpracovatelském průmyslu se poprvé od října 2022 nacházel v pásmu expanze (50,3 b.), oproti prognózám poklesu na 48,5 b. (index zaměstnanosti vzrostl na 47,4 z předchozí hodnoty 45,9 b.). Kromě toho se v únoru zvýšil objem zakázek na produkty vyrobené v USA o 1,4 %, zatímco většina odborníků předpovídala růst o 1,0 % (a v předchozím měsíci tento ukazatel klesl o 3,8 %).
Údaje JOLTS rovněž přály dolaru: počet volných pracovních míst se zvýšil na 8,756 mil. (předchozí hodnota byla 8,748 mil.), zatímco trh očekával, že se tento ukazatel bude pohybovat na úrovni 8,74 mil. Navíc včera zveřejněná zpráva ADP, dva dny před březnovými údaji Nonfarm Payrolls, měla rovněž zelený nádech. Podle této zprávy se počet pracovních míst v soukromém sektoru v březnu zvýšil o 184 000 (při prognóze 148 000). To je silný signál naznačující, že oficiální údaje z trhu práce mohou potěšit také dolarové býky.
Jak vidíme, makroekonomické zprávy zveřejněné tento týden z větší části vykazovaly pozitivní dynamiku. V pásmu expanze zůstal i notoricky známý index aktivity v americkém sektoru služeb. Jádrový index PCE, zveřejněný minulý pátek, skutečně poklesl a dosáhl předpokládané úrovně 2,8 %. Celkový PCE však poprvé od září zrychlil.
K oslabení americké měny nepřispívají ani komentáře představitelů Federálního rezervního systému. Například včera předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell prohlásil, že boj centrální banky proti inflaci "ještě neskončil." Zároveň zdůraznil, že regulátor hodlá snížit úrokovou sazbu, jakmile získá jistotu, že inflace trvale klesá k cílové úrovni 2 %. Powell však poznamenal, že na závěry o zrychlení inflace je ještě brzy – únorové zprávy mohou naznačovat krátkodobé skoky (neboli "výmoly", jak se předseda Fedu dříve vyjádřil). Každopádně podle Powella bude Federální rezervní systém rozhodovat o sazbách "od zasedání k zasedání" – neexistuje zde žádná předem daná trajektorie snižování.
Několik dní před Powellovým projevem prezident Federálního rezervního systému v Atlantě Raphael Bostic, který má letos hlasovací právo, uvedl, že letos očekává pouze jedno snížení úrokových sazeb. Podle něj inflace klesá pomaleji, než se očekávalo, a u řady zboží byl zaznamenán nadměrný růst cen.
Prezidentka Federální rezervní banky v Clevelandu Loretta Mester, která má letos rovněž hlasovací právo, předevčírem vyzvala, aby se s uvolňováním měnové politiky nepospíchalo. Podle ní příliš brzké (a také příliš rychlé) snížení úrokové sazby představuje "riziko znehodnocení pokroku, kterého centrální banka dosáhla v oblasti inflace." Podobný postoj vyjádřil i člen Rady guvernérů Christopher Waller.
Můžeme tedy za těchto okolností hovořit o trvalém poklesu dolarového indexu zásadního charakteru? A následně o trvalém růstu měnového páru EUR/USD? Především pak s ohledem na to, že údaje zveřejněné tento týden odrážejí zpomalení inflace jak v Německu, tak v celé eurozóně.
Podle mého názoru je současný růst ceny příliš emotivní a z větší části neopodstatněný. Slabší index aktivity v sektoru služeb (který, opakuji, zůstal nad padesátibodovou hranicí) není důvodem k prolomení trendu, zejména na pozadí "mírně jestřábích" komentářů Fedu, silných zpráv z trhu práce a výroby a zpomalení inflace v evropském regionu.
Vzhledem k poněkud zvláštní situaci, která na páru nastala, je proto nyní vhodné zaujmout vyčkávací pozici. Impuls k růstu EUR/USD je jako "hrad na písku" nebo, chcete-li, domeček z karet bez pevných základů.
