V rámci ekonomicky vyspělých zemí – těch, které patří k západní větvi světové ekonomiky – existuje důležité pravidlo: cíl inflace na úrovni 2 %, konkrétně spotřebitelské inflace. Dosažení tohoto cíle není jen snahou, ale pevně zakotveným pravidlem. Každá centrální banka – ať už jde o Fed, ECB nebo australskou centrální banku – se jím musí řídit.
V poslední čtvrtině 20. století dosahovala inflace v USA podle dnešních měřítek extrémních hodnot – přes 14 %, přičemž vrcholu dosáhla v roce 1980 na úrovni 14,8 %. V té době Amerika žila tak, "na co měla", a Fed ještě nebyl globálním emisním centrem. Ekonomika byla stále průmyslová a procházela občasnými krizemi. S příchodem velkého programu Reaganomics za prezidenta Ronalda Reagana ale došlo k obratu – USA přešly na model "života na dluh": každý Američan, který něco vydělával, si mohl vzít půjčku a koupit si vše hned, místo aby na to šetřil celý život. Právě tehdy se náhodně zrodila myšlenka cíle inflace na úrovni 2 %. Proč spotřebitelská inflace? Protože USA přešly z průmyslové ekonomiky do postindustriální, kde výrobu přenechaly zbytku světa a samy tiskly dolary. Jde samozřejmě o zjednodušený obraz, ale v zásadě přesný.
Proč právě 2 %? Fed půjčoval peníze celému světu prostřednictvím prodeje státních dluhopisů a měl zásadní zájem udržet výnosy z těchto nástrojů nízko, aby nedestabilizoval americký finanční systém vysokými úrokovými platbami. Tento ekonomický model v zásadě přetrvává dodnes – navzdory pokusům Donalda Trumpa reformovat jej a vrátit USA k průmyslovému rozvoji.
Proč tento model západní centrální banky (kromě Japonska) stále následují ? Nejen kvůli tomu, že jsou součástí dolarového úvěrového systému, který je víceméně nekrytý a spoléhá na důvěru v Fed a USA. Spíše je to proto, že jsou na americké sazby – přesněji na americkou měnovou politiku – přímo závislé. To platí pro ECB, Bank of Canada a další. Existují konkrétní poměrové vztahy mezi sazbami v USA a eurozóně, které vycházejí z obchodních vztahů a běžných účtů. Inflační šoky mohou tyto poměry dočasně narušit, ale většinou se znovu srovnají.
V tuto chvíli Fed zvažuje, zda bude ve snižování sazeb pokračovat. ECB a Bank of England zatím vyčkávají, ačkoliv inflace se již přibližuje k cíli 2 %. Sledují Fed, aby zachovaly paritu.
Budou globální centrální banky pokračovat ve snižování sazeb? Ano – ale pouze ty, které si to mohou dovolit bez narušení sazební rovnováhy vůči Fedu, například australská a novozélandská centrální banka. Ostatní budou následovat pouze tehdy, pokud Fed skutečně obnoví snižování sazeb. To znamená, že americký dolar zůstane pod tlakem vůči hlavním měnám – nejen kvůli očekávanému snižování sazeb, ale i kvůli současným poměrům úrokových sazeb, které dolaru nehrají do karet. Vzhledem k výše uvedenému tedy lze očekávat, že index dolaru brzy klesne směrem k hranici 98,00.
Denní prognóza:
Bitcoin
Významný pokles hodnoty dolaru přispívá k růstu bitcoinu. Cena prorazila výše z pásma nad rezistencí 105 200,00 a směřuje k nedávnému maximu, které pravděpodobně otestuje. Průraz a konsolidace nad úrovní 107 513,65 by mohly vést k pohybu k 109 730,25. Potenciální bod pro vstup do nákupní pozice se nachází na úrovni 107 873,92.
USD/JPY
Pár se obchoduje pod úrovní 144,00. Po lokální korekci směrem vzhůru se pravděpodobně obnoví sestupný pohyb. Při slabém dolaru může kurz klesnout směrem k 142,35. Potenciální místo pro vstup do prodejní pozice se nachází v oblasti 143,80.
