Euro zareagovalo na rozhodnutí ECB snížit úrokové sazby výrazným růstem. Proč k tomu ale došlo? Pojďme si to rozebrat.
Hlavním důvodem růstu eura bylo prohlášení prezidentky ECB Christine Lagarde, že Evropská centrální banka ukončuje kampaň snižování úrokových sazeb po osmém snížení v letošním roce.
Vzhledem k tomu, že eurozóna trpí v důsledku amerických cel, byla depozitní sazba ve čtvrtek – dle očekávání všech ekonomů – snížena o čtvrt procentního bodu na 2 %. ECB uvedla, že se inflace nachází poblíž jejího cíle na úrovni 2 %. Optimismus ECB je však v rozporu s rostoucími obavami o ekonomický růst v regionu. Globální zpomalení hospodářství, prohlubované obchodními válkami a geopolitickým napětím, vyvíjí tlak na exportně orientované ekonomiky eurozóny. Přestože je snížení sazeb zaměřeno na podporu úvěrování a investic, nemusí být dostatečné k vyrovnání externích negativních faktorů. Navíc může být efekt snížení sazeb omezený vzhledem k tomu, že mnoho bank má již nyní přebytek rezerv. V takových podmínkách nemusí snížení nákladů na vklady výrazně stimulovat úvěrování, ale spíše vést k přesunu aktiv.
Během tiskové konference Lagarde uvedla, že se ECB blíží ke konci svého cyklu snižování sazeb. "Blížíme se ke konci měnověpolitického cyklu, který byl reakcí na vážné otřesy, včetně covidu-19, speciální vojenské operace Ruska a energetické krize," uvedla prezidentka Christine Lagarde v rozhovoru s novináři ve Frankfurtu. "Při současné úrovni úrokových sazeb se domníváme, že jsme dobře připraveni čelit nejistotám, které nás čekají."
Na tomto pozadí snížily peněžní trhy sázky na další snižování sazeb v letošním roce a už nepočítají s dalším čtvrtprocentním snížením jako s jistotou. Krátkodobé dluhopisy stály v čele poklesu, výnos německého dvouletého dluhopisu vzrostl o 6 bazických bodů na 1,86 %, což je dvoutýdenní maximum.
S inflací pod cílem ECB poprvé za posledních osm měsíců – a teprve podruhé od roku 2021 – jsou představitelé ECB čím dál více přesvědčeni, že jejich mise zkrotit růst cen v regionu je téměř u konce. Největší nejistotou zůstává obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa, která podkopává důvěru v USA a zastírá globální růst, čímž nutí představitele ECB udělat si v rámci cyklu uvolňování sazbe přestávku.
Nepředvídatelnost kroků amerického prezidenta, uvalování cel a hrozby jejich dalšího zvyšování vytvořily atmosféru nejistoty, která brzdí investice a ekonomickou aktivitu po celém světě. Tato nejistota přiměla centrální banku přijmout bezprecedentní opatření, včetně snižování sazeb, na podporu hospodářského růstu. Účinnost těchto opatření je však omezená, pokud základním problémem zůstává slabá poptávka a nedostatek důvěry v budoucnost. Zda se evropským autoritám podaří do 9. července uzavřít obchodní dohodu s USA, zůstává složitou otázkou – a takový výsledek se zdá nepravděpodobný. Za těchto podmínek zůstávají vyhlídky hospodářského růstu eurozóny nejisté.
Nové čtvrtletní prognózy ECB počítají s inflací pod cílem pro rok 2026, konkrétně na úrovni 1,6 %. Ekonomika by měla v příštím roce růst o 1,1 % – mírně méně než dříve předpokládaným tempem. ECB ve svém prohlášení uvedla, že přestože obchodní nejistota pravděpodobně zatíží podnikatelské investice a export, fiskální stimulace by měla později růst podpořit. S ohledem na extrémní nejistotu představila ECB vedle základního scénáře také mírný a vážný scénář pro všech 20 zemí eurozóny.
Mírný scénář předpokládá výrazné zlepšení růstu ve srovnání se základním scénářem s omezeným dopadem na inflaci. V případě horšího scénáře by byl růst slabší, stejně jako inflace, protože tlak na růst způsobený vyššími americkými dovozními cly by byl více než kompenzován slabší poptávkou.
Lagarde popsala rizika pro ekonomiku jako stále vychýlená směrem dolů. Silný trh práce, rostoucí příjmy a uvolněné finanční podmínky by však měly pomoci spotřebitelům a firmám čelit dopadům nestabilního globálního prostředí.
Podle Lagarde by se inflace měla vrátit ke stanovenému cíli do roku 2027, a to navzdory nižším cenám energií a silnějšímu euru, které budou v blízkém horizontu vyvíjet tlak na pokles inflace.
Technický výhled pro EUR/USD
Kupující eura nyní potřebují zajistit úroveň 1,1453. Pouze tehdy budou moci cílit na otestování úrovně 1,1490. Odtud je možný růst až k 1,1530, i když dosažení tohoto cíle bez podpory velkých hráčů bude náročné. Konečný cíl je 1,1570. Pokud instrument klesne, očekává se silná nákupní aktivita v oblasti 1,1407. Pokud se zde zájem o nákup neprojeví, je lepší vyčkat na obnovení minima 1,1361 nebo otevřít long pozice od úrovně 1,1314.
Technický výhled pro GBP/USD
Kupující libry musí překonat nejbližší rezistenci na úrovni 1,3581. Teprve poté budou moci cílit na 1,3613, přičemž průraz nad tuto úroveň bude obtížný. Konečný cíl je 1,3659. Pokud pár klesne, medvědi se pokusí převzít kontrolu na úrovni 1,3544. Pokud uspějí, průraz pod tuto oblast zasadí býkům vážnou ránu a posune pár GBP/USD minimálně k 1,3505 s výhledem na dosažení 1,3470.
