Premiér Šigeru Išiba vyvolal debatu napříč politickými a ekonomickými kruhy, když označil hospodářské vyhlídky Japonska za horší než vyhlídky Řecka. Jedná se o zarážející srovnání, které vyvolalo obavy o fiskální zdraví země.
Ve vystoupení v parlamentu dne 19. května Išiba odmítl návrh na snížení daní financované emisí nového dluhu. Podle jeho názoru je fiskální zdraví Japonska nyní horší než fiskální zdraví Řecka.
Za hlavní hrozby označil Išiba rostoucí úrokové sazby a zhoršující se fiskální prostředí. Tento komentář se zdál být nepřímou kritikou Japonské centrální banky (BOJ), která v roce 2024 ukončila svou dlouholetou politiku měnových stimulů.
Od té doby BOJ zvýšila krátkodobé úrokové sazby na 0,5 % a signalizovala další možné navýšení, dokud inflace nedosáhne 2% cíle. Centrální banka také omezila nákupy státních dluhopisů, což by mohlo zvýšit výnosy a prodražit obsluhu státního dluhu.
V tomto kontextu čelí Išiba rostoucímu politickému tlaku na snižování daní, včetně daně z přidané hodnoty, a na navýšení vládních výdajů. Premiér se však brání s tím, že i když daňové příjmy rostou, stejně rychle se zvyšují i výdaje na sociální zabezpečení.
Podle Bloomberg News varoval Išiba, že poměr japonského veřejného dluhu k HDP nyní překračuje úroveň Řecka. Údaje Mezinárodního měnového fondu (MMF) skutečně potvrzují, že veřejný dluh Japonska je v relativním vyjádření vyšší než řecký.
Co však Japonsko chrání před krizí, jaká zasáhla Řecko, je jeho status jednoho z největších světových věřitelů a skutečnost, že jeho státní dluh je z velké části držen domácími investory. Tyto faktory zatím Japonsko ušetřily takových finančních otřesů, jakými prošlo Řecko během krize státního dluhu v roce 2009, poznamenali analytici agentury Bloomberg.
