Obchodní cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem představují zajímavý vývoj v globální ekonomice. První dopad této celní politiky byl podle ekonomů mírnější, než se očekávalo. Vyvstávají tedy určité otázky: budou i dlouhodobé důsledky stejně omezené a bude situace horší? To ukáže až čas.
Zrušení většiny odvetných cel mezi USA a Čínou výrazně prospělo náladě na trhu. Globální akciové trhy se prudce odrazily a konkrétně S&P 500 se přiblížil k únorovému maximu. Americký dolar to měl oproti tomu složitější – klesl o 7 procent. Zároveň klesly krátkodobé výnosy. Aby toho nebylo málo, ceny ropy se propadly o 10 dolarů za barel, což více než kompenzovalo zpřísnění finančních podmínek.
Odborníci z Capital Economics se domnívají, že nedávné makroekonomické údaje ukazují na omezené účinky cel. Celní poplatky se v dubnu zvýšily z dosavadních 8,2 miliard dolarů na 15,6 miliard. V ročním vyjádření to však představuje pouze 187 miliard dolarů, tedy mnohem méně než 380 miliard odhadovaných při průměrné 15procentní celní sazbě.
„Zdá se, že společnosti v očekávání dalšího Trumpova snížení cel nebo osvobození většího množství produktů dočasně pozastavily dovoz a raději čerpají ze zásob,“ domnívá se Capital Economics.
Údaje o spotřebitelských cenách také vykázaly jen minimální tlak. Jádrový index CPI v USA vzrostl meziměsíčně jen o 0,06 procent. Klesající ceny oděvů, ojetých automobilů a potravin přitom vyrovnaly růst cen domácích spotřebičů a elektroniky.
Mnoho zahraničních automobilek se zatím vyhýbá zdražování tím, že spoléhá na zásoby. Pokud se však obchodní jednání zadrhnou, může se do léta objevit nedostatek. Maloobchodní tržby a průmyslová produkce v dubnu mírně klesly, což odpovídá březnovému oživení aktivity. Capital Economics proto zvýšila svou prognózu růstu HDP ve 2. čtvrtletí roku 2025 ze 2,0 na 2,6 procent.
Dlouhodobý vliv Trumpových cel zůstává v tomto kontextu nezodpovězenou otázkou. Analytici z Capital Economics mají za to, že účinky se mohou projevit až v průběhu času. Aktuálně věří, že jádrová inflace CPI dosáhne vrcholu pod 4 procenty a celková inflace zůstane pod 3,5 procenty. Fiskální stimuly by zároveň mohly kompenzovat příjmy z cel a udržet růst HDP ve druhé polovině roku 2025 kolem 2 procent.
