Ekonomové se čím dál víc bojí, že cla amerického prezidenta Donalda Trumpa by mohla destabilizovat americkou ekonomiku. Jak náklady vyvolané cly začínají pronikat do dodavatelských řetězců podniků, ovlivňují maloobchod a zvyšují inflační očekávání, napětí narůstá. Analytici z Morgan Stanley však trhy nabádají ke klidu. V nedávné zprávě z průzkumu tvrdí, že současný prudký nárůst cen přinese pravděpodobně jen jednorázové zvýšení inflace, nikoli dlouhodobý strukturální růst.
Současná inflační očekávání podle banky odpovídají krátkodobým úpravám cen po zavedení cel, aniž by výrazně měnila dlouhodobou trajektorii inflace.
Nedávné zvýšení inflačních očekávání na horizont 5 až 10 let vyvolalo debatu, zda tyto hodnoty zůstanou zvýšené. Morgan Stanley ale pochybuje, že by tento trend pokračoval. Jak banka uvedla, dlouhodobá inflační očekávání nejenže zůstávají ukotvená, ona jsou dokonce stále nízká a odpovídají 2% inflaci a úrovním z konce roku 2000.
Analytici poukazují na skokový nárůst krátkodobých inflačních očekávání od února 2025, který je jasným důkazem počátečního dopadu cel. Výzkum společnosti Morgan Stanley sice potvrzuje výrazně vyšší očekávání na jeden rok dopředu, ale předpokládá, že dlouhodobější ukazatele zůstanou „ukázněné“.
Banka nicméně připouští, že by se mohlo objevit riziko trvalejšího celního šoku, pokud by došlo k uvolnění dlouhodobých inflačních očekávání. Mohlo by se tak stát v případě změny chování firem při stanovování cen a mzdových požadavků zaměstnanců.
Zatím je dopad ale jen omezený. V krátkodobém horizontu mohou cla tlačit ceny nahoru, ale tento efekt se zdá přechodný. Morgan Stanley nicméně nevylučuje možnost trvalejšího zrychlení inflace v dalším období.
