Analytici z UBS kriticky hodnotí „velký krásný zákon“ prezidenta Donalda Trumpa a zpochybňují jeho potenciální přínos pro americké spotřebitele. Výhled bohužel příliš optimismu nepřináší. Daňová legislativa z pera republikánů v americké Sněmovně reprezentantů podle nejnovějšího hodnocení této společnosti „vnáší další prvek nejistoty do investičního prostředí v oblasti spotřebitelských akcií.“
Návrh zákona obsahuje rozsáhlá ustanovení o osobním zdanění, které by v příštích letech mělo zvýšit celkovou kupní sílu spotřebitelů. UBS však odhaduje, že tyto zisky budou „částečně kompenzovány nižším příspěvkem z federální pomoci (např. SNAP, Medicaid) a reformami studentských půjček“.
Podle projekcí UBS by legislativa mohla v letech 2025–2028 přispět k 3% růstu výdajů na osobní spotřebu (PCE). Tento odhad zhruba odpovídá základní prognóze banky na letošní rok ve výši 2,8 %, ale zaostává za 4,3% růstem zaznamenaným v prvním čtvrtletí roku 2025.
UBS na základě rozpočtového modelu Penn Wharton a údajů Bipartisan Policy Center zjistila, že zvýšení spotřebitelských výdajů „by mělo být podpořeno novými a rozšířenými daňovými opatřeními pro jednotlivce.“ Tento pozitivní efekt však bude oslaben předpokládanými škrty ve federální pomoci a studentských půjčkách v celkové výši 520 miliard dolarů v období 2025–2028. Analytici uvádějí, že výsledek bude záviset z velké části na výši příjmů.
Spotřebitelé s nižšími příjmy se mohou potýkat s „čistým negativním vlivem“, zatímco „spotřebitelé se středními příjmy... by měli profitovat“ z rozšířených úvěrů a odpočtů. „Spotřebitelé s vyššími příjmy by pravděpodobně měli prospěch“ z ustanovení o dani z nemovitosti a tzv. pass-through příjmů, uvedla UBS.
„Domácnosti v nejnižším příjmovém kvintilu by zaznamenaly mediánový pokles příjmu po zdanění a po transferech o -5,7 %,“ zatímco „nejvyšší příjmový kvintil... by mohl zaznamenat mediánové zvýšení o 2,1 %,“ odhaduje společnost.
UBS na základě těchto zjištění dochází k závěru, že „přínos pro osoby s vysokými příjmy by mohl převážit nad nepříznivým dopadem na spotřebitele s nižšími příjmy, pokud jde o celkový dopad na výdaje.“ Koneckonců „10 % domácností s nejvyššími příjmy generuje téměř ~50 % celkových osobních výdajů.“
