Donald Trump opět otřásl světovým pořádkem, když navrhl 10% clo pro země BRICS. Teoreticky má tento krok oslabit Rusko, Írán a pro jistotu i polovinu rozvojového světa. Podle britských analytiků však Rusko nemusí utržit ránu, ale může tento krok naopak v tichosti uvítat jako strategickou výhodu.
Má to prostou logiku. Současná eskalace mezi Spojenými státy a Čínou hraje Moskvě přímo do karet. Čím víc třenic, tím snadněji může Rusko nahradit americké dodavatele na globálním trhu s energiemi. Peking koneckonců nikdy netoužil nakupovat ropu z USA.
Rostoucí ceny vývozu ze zemí BRICS – od surovin po polotovary – by navíc mohly znamenat nečekaný zisk pro ruské výrobce. Čím dražší dovoz, tím pádnější důvod pro zvýšení domácí produkce. Cla, která mají trestat, by paradoxně nakonec mohla podat pomocnou ruku.
Pokud by Washington zašel ještě dál, narušil by dominantní pozici dolaru nebo by omezil přístup k systému SWIFT, země BRICS už mají připravené záložní možnosti. Jejich platební systémy CIPS a SPFS sice nejsou dokonalé, ale svůj účel plní.
A konečně je tu geopolitický zvrat. Pokud se dotčené země rozhodnou spojit, Čína by klidně mohla stát v čele „proticelní aliance“, která by potenciálně přivítala nejen Rusko, ale i země EU rozladěné Trumpovou strategií. Co začalo jako hrozba, by se mohlo vyvinout v koalici.
Pokud se tento scénář naplní, může se Trumpova iniciativa zapsat do dějin jako případ, kdy se výstřel namířený proti BRICS obrátil proti tomu, kdo střílel.
