Jak se zdá, obchodní vztahy mezi Indií a Čínou se zlepšují. Tato změna vzbuzuje naději na novou strategickou spolupráci. Optimizmus však může být předčasný. Analytici společnosti Bernstein varují, že vztahy mezi oběma zeměmi „zůstanou převážně transakční a zaměřené na obchod a budou mít jen omezený strategický přínos pro Indii.“
Ačkoli mezi nimi jsou určité diplomatické styky, hluboce zakořeněné problémy a strukturální nerovnováhy v oblasti obchodu a geopolitiky brání širší spolupráci. „Čína se pravděpodobně nestane skutečným spojencem,“ konstatuje Bernstein. Indická výrobní základna navíc není dostatečně robustní na to, aby Pekingu mohla nabídnout spolehlivé alternativy k čínským dodavatelským řetězcům a indický export do Číny je ve srovnání s rozsáhlými čínskými dovozními potřebami příliš malý.
Bernstein poukazuje na výraznou obchodní nerovnováhu: Indie dodává do Číny jen omezený objem zboží, zatímco je silně závislá na pekingském dovozu elektroniky, autodílů a farmaceutik. Napětí zvyšují ještě nevyřešené spory o hranice, úzké vazby Číny na Pákistán a opatrnost Indie při otevírání vlastního spotřebitelského a zemědělského sektoru. „Ekonomicky má Indie větší prospěch z prohlubování vztahů s USA, kde dlouholeté partnerství nabízí významnější strategické výhody,“ uvádí Bernstein.
Pokrok v diplomatických jednáních vedl k částečné obnově leteckého spojení a uvolnění vízových předpisů. Výrazné ústupky, jako například zrušení zákazů aplikací, však zatím nejsou na pořadu dne. Aktuálně se vztahy mezi Indií a Čínou zaměřují hlavně na udržení klíčových dodavatelských řetězců, nikoli na budování nového geopolitického spojenectví.
Podle Bernsteinu zůstane toto partnerství nejspíš jen symbolické, dokud nebude vyřešena otázka hranic a obě strany nepřistoupí na významné strategické kompromisy. Efektivní bilaterální vztahy budou vyžadovat oboustranné ústupky v celé řadě klíčových oblastí.
