Zlaté rezervy amerického ministerstva financí poprvé překročily historickou hranici 1 bilionu dolarů, což je téměř 90násobek hodnoty uvedené v oficiálních účetních výkazech. Proč takový rozdíl? Odpověď je jednoduchá! Cena za unci zlata již není skromných 42 dolarů, jak stanovil Kongres v roce 1973, ale ohromujících 3 824 dolarů. To je nárůst o 45 % za pouhý jeden rok. Zlatý boom pohánějí obchodní války, geopolitické napětí i obavy o veřejné finance.
Oficiálně jsou americké zásoby zlata oceněny jen na 11 miliard dolarů, což je zjevně zastaralý údaj, jako by účetnictví zamrzlo v dobách Bronxu a Elvise. Pokud by ale vláda přecenila rezervy na tržní ceny, státní rozpočet by rázem disponoval téměř bilionem dolarů navíc – doslova „zlatým deštěm“ uprostřed rostoucího státního dluhu, který už se blíží 2 bilionům dolarů.
Překvapivé je, že ani Ministerstvo financí, ani Federální rezervní systém zatím nepřistoupily k přecenění tohoto majetku – pravděpodobně proto, že zvýšená likvidita a pomalejší snižování bilance Fedu by nevrhaly na americký finanční systém právě nejlepší světlo. Miliardy dolarů navíc nejsou jen malý detail – znamenaly by skutečný ekonomický otřes.
Pro milovníky amerických legend – polovina zlata USA je stále uložena v podzemních bunkrech pevnosti Fort Knox, kam bylo ve 30. letech 20. století převezeno jako ochrana před možným útokem po moři. Zbytek je rozdělen mezi trezory na Manhattanu a armádní sklady.
Zatímco jedni hledají nové investiční příležitosti a jiní debatují o budoucnosti digitálních měn, americké zlaté rezervy tiše rostou. Je to připomínka, že ve světě financí bývá stabilita mnohdy žádanější než jakékoli digitální dobrodružství.
