V září ekonomika eurozóny nabrala na tempu a poprvé po roce a půl dala analytikům důvod k optimismu. Kompozitní index podnikatelské aktivity HCOB vzrostl na 51,2 z 51,0 b. v srpnu, což je nejlepší výsledek od loňského května.
K oživení nejvíce přispěl sektor služeb, kde index vystoupal na osmiměsíční maximum 51,3 b. (z předchozích 50,5 b.). Nové objednávky však rostly jen nepatrně, a k návratu k předchozím maximům je to zatím ještě kus cesty. Dlouhodobý průměr zůstává vyšší 52,4 b.
Hlavním motorem růstu zůstává tradičně Německo, kde souhrnný PMI také vystoupal na 16měsíční maximum. Nejrychleji však rostlo Španělsko s výsledkem 53,8 b. Naopak Francie připomíná, že v celé eurozóně není co slavit: její index zůstal na hodnotě 48,1, což signalizuje pokles.
„Cenový růst byl v porovnání s předchozím měsícem citelně silnější,“ poznamenal hlavní ekonom Hamburg Commercial Bank AG Cyrus de la Rubia.
Na obzoru se však objevují mraky. Poprvé od února došlo k mírnému poklesu zaměstnanosti. Firmy navíc odbavují starší zakázky nejrychlejším tempem za poslední tři měsíce.
Jistá úleva se dostavila také na poli inflace. Ceny surovin a služeb nerostou tak rychle a inflace v sektoru služeb, který Evropská centrální banka pečlivě sleduje, sice poklesla, ale stále zůstává nad historickým průměrem. Celkově se podnikatelská důvěra v září zlepšila a zaznamenala druhý největší nárůst od července loňského roku, ale podnikatelé v eurozóně zůstávají podle místních poměrů spíše opatrnými optimisty.
Export se nadále potýká s obtížemi. Nové exportní zakázky klesají již tři a půl roku v kuse a konec tohoto trendu není v dohledu.
Podle de la Rubia zůstalo PMI v průběhu celého třetího čtvrtletí v kladných hodnotách, což téměř jistě znamená růst HDP – podle odhadu o +0,4 % mezičtvrteltně. Výsledky jsou možná skromné, ale jak ukazuje zkušenost, eurozóna umí oslavovat i malá vítězství.
