Analytici Bank of America se znovu důkladně zabývali stavem eurozóny a, jak už to tak bývá, jsou znepokojeni. Podle jejich nejnovější zprávy se ekonomika regionu sice nenachází v krizi, ale rozhodně není v dobré kondici.
Klíčovým bodem obav je fakt, že se zpřísnily finanční podmínky, přestože nedošlo k žádnému formálnímu zvýšení úrokových sazeb. Vlivem změn v reálných úrokových sazbách a směnných kurzech Bank of America odhaduje, že podmínky odpovídají účinku jednoho až dvou dalších zvýšení sazeb. Tato změna nastala od zasedání Evropské centrální banky v červnu, kdy ECB sebevědomě prohlásila, že eurozóna je v „silné pozici“. Tato pozice se však podle analytiků mezitím oslabuje.
Zpráva otevřeně přiznává, že ekonomika eurozóny stagnuje. Aktivita zůstává utlumená, údaje nepůsobí přesvědčivě a dopady předešlého nastavení měnové politiky se teprve začínají projevovat.
„Ekonomická aktivita je slabá, měkké ukazatele přešlapují na místě a stále se čeká na návratnost z předběžných investic v první polovině roku 2025,“ uvádí se ve zprávě.
Inflace v září mírně překvapila svým růstem, ale analytici BofA to vnímají spíše jako poslední vzplanutí před poklesem. Měnová politika zůstává restriktivní a otázka podle nich nezní, zda ECB sníží sazby, ale kdy.
Komunikace regulačních orgánů je méně jednostranná, ale centrální banka se stále zdráhá signalizovat jakoukoli ochotu ke změně kurzu. Přesto mezi řádky zůstává náznak opatrné naděje – pečlivě řízené a v souladu s institucionalizovaným přístupem eurozóny.
Ve zprávě je zmíněna také nedávná série setkání analytiků BofA v Římě, kde byla ekonomická situace popisována jako období „vnitřního klidu“. Tím se v praxi myslí stabilita bez pohybu – za vnější vyrovnaností přetrvává vnitřní nejistota.
Jisté světlo na konci tunelu přináší otázka rozpočtu: rozpočtový deficit za rok 2025 dopadl lépe, než se očekávalo, čímž se otevírá možnost, že by EU mohla na jaře 2026 opustit režim nadměrného schodku. Výdaje na obranu rostou, i když pozvolna.
Závěrem lze říci, že výhled eurozóny zůstává – jak jinak – typicky evropský. Ekonomika nekolabuje, ale ani jasně neroste. Úrokové sazby zůstávají beze změny – nemíří dolů ani nahoru. Vládne atmosféra klidu, která ale ve skutečnosti připomíná spíše opatrně udržovanou rovnováhu než skutečnou jistotu.
