Čínská ekonomika se opět vydává známou cestou – od naděje k obavám. Nová zpráva od Yardeni Research vykresluje obrázek, kde se dluh, deflace a demografický pokles spojují do jednoho trvalého trendu: ekonomický růst zpomaluje, důvěra u průmyslu klesá a fráze „stimulace poptávky“ se stává stále méně přesvědčivou.
Čína zůstává závislá na vývozu. Snaha oživit domácí spotřebu se jeví jako zdvořilá, ale marná. Analytici poukazují na to, že země nadále „závisí na vnější poptávce“ a přebytek výroby vede k obviněním z dumpingu na globálních trzích. To zvýšilo napětí se Spojenými státy, ale zdá se, že to už nikoho nepřekvapuje.
Realitní trh zůstává slabým článkem. Ceny nových bytů klesly už 26. měsíc v řadě – meziročně o 2,2 %. Odvětví, které bylo kdysi symbolem čínského úspěchu, nyní snižuje důvěru spotřebitelů a sentiment investorů.
Maloobchodní tržby rostou mírným tempem 3 %, což je nejnižší hodnota za rok. I po očištění o deflaci činí pouze 3,8 %, což je stále méně než růst průmyslové výroby. Je to naprostý paradox: země vyrábí více, ale nakupuje méně.
Čínská lidová banka se snaží oživit ekonomiku klasickými opatřeními – snižováním úrokových sazeb a povinných minimálních rezerv. Úvěrový impuls však slábne: růst bankovních úvěrů klesl na 6,6 %, což je téměř polovina oproti stavu před třemi lety. Celkový dluh dosáhl 38 bilionů dolarů – částka, která by jistě přiměla i oficiální představitele v Pekingu zhluboka se nadechnout.
Výnosy dluhopisů jsou pod 2 %, což vysílá jasný signál: víra v oživení je stále křehká. Akciový trh se vyznačuje volatilitou a umírněným optimismem. Hlavní akciové indexy se drží na stejné úrovni, i když index FTSE China od začátku roku prudce vzrostl o 34,7 %, což dokazuje, že i stagnace může být selektivní.
Investoři hledají světlé stránky: společnosti z oblasti komodit zaznamenaly nárůst o 77 %, sektor zdravotní péče vzrostl o 67 % a sektor spotřebního zboží se zvýšil o téměř 50 %. Tyto sektory vykazují lepší výkonnost než ekonomika jako celek – a možná právě v tom spočívá hlavní problém.
Yardeni Research shrnuje bez zbytečné diplomacie: stárnoucí populace, dluh a slabý růst úvěrů činí sázku na domácí spotřebu téměř utopií. Peking se snažil nahradit svůj exportní model domácí poptávkou, ale v současnosti se zdá, že úřady jednoduše vyměnily jednu závislost za druhou – na stimulaci a naději.
