Čína oficiálně uzavřela jednu z nejdéle existujících skulin ve svém finančním trhu. S účinností od 1. listopadu by měl Peking zrušit dlouhodobé daňové výhody uplatňované na zlato. Tento krok by mohl zdražit tento kov pro spotřebitele a potenciálně ochladit jeden z nejrušnějších trhů se zlatem na světě.
Podle nové směrnice ministerstva financí už si prodejci nebudou moci při prodeji zlata zakoupeného na šanghajské burze odečítat DPH, a to bez ohledu na to, zda je prodáváno přímo nebo po zpracování.
Toto pravidlo se vztahuje na vše od investičních slitků a mincí schválených Čínskou lidovou bankou až po šperky a průmyslové materiály.
Pro Peking je to pragmatický krok. Po několika letech slabého trhu s nemovitostmi a pomalého růstu potřebuje rozpočet povzbudit. Pro trh se zlatem však toto znamená symbolický okamžik: éra levného čínského zlata je u konce.
V posledních měsících se tento kov nacházel ve stavu přehřátí. Nadšení retailových investorů po celém světě vyhnalo ceny na rekordní úroveň a zlato se tak dostalo do oblasti překoupenosti.
Prudký pokles cen představuje nejvýznamnější propad za poslední desetiletí a shodoval se s obratem v tocích ETF, když investoři začali realizovat zisky. Přispěly k tomu i sezónní faktory. Skončil tak sváteční nákupní cyklus v Indii a příměří v obchodní válce mezi USA a Čínou do určité míry snížilo poptávku po „bezpečnosti“.
Zlato se však drží poblíž hranice 4 000 dolarů za unci. Centrální banky nadále nakupují, úrokové sazby v USA klesají a geopolitická rizika brání investorům cítit se v klidu. To všechno pomáhá udržovat status zlata jako bezpečného přístavu, i když nyní je vstup do tohoto aktiva o něco dražší.
Mnoho analytiků se domnívá, že se nejedná o konec býčího trendu. Odhady zůstávají povzbudivé a predikují, že by se ceny mohly přiblížit 5 000 dolarům za unci během tohoto roku. Takže, i když éra daňových výhod skončila, víra ve zlato přetrvává.
