Ekonomika Francie vzrostla ve třetím čtvrtletí podle odhadů národní centrální banky pouze o 0,1 %. Druhá největší ekonomika eurozóny vykázala po třech měsících stagnace pouze mírné oživení. Aktivita v sektoru služeb zabránila poklesu produkce do záporných hodnot a kompenzovala propady ve stavebnictví, výrobě a zemědělství.
Průzkum mezi 8 500 šéfy společností odhalil narůstající napětí v podnikatelském prostředí. Podpora průmyslu pocházela pouze z objednávek v leteckém průmyslu a elektrických zařízení pro výstavbu datových center, zatímco v ostatních odvětvích růst zpomalil. Firmy čelily prudkému nárůstu cen energií, kovů a paliv, ale kvůli slabé poptávce nebyly schopny tyto výdaje plně přenést na spotřebitele. V důsledku toho se zhoršila likvidita a restaurace a společnosti ze sektoru služeb hlásily pokles tržeb a zpoždění plateb.
Na pozadí prudce rostoucích cen paliv se index nejistoty manažerů poprvé od jara zvýšil. Společnosti pozastavují investiční projekty a domácnosti přecházejí k úspornějšímu režimu. V říjnu regulátor očekává další ochlazení ve službách a prudký pokles automobilové výroby v důsledku narušení dodavatelského řetězce. Takové pomalé tempo oživení ohrožuje vládní plány na snížení rozpočtového deficitu a ukončení vleklé krize.
