Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navrhl využití digitálních měn a blockchainu k ochraně národní ekonomiky před případnými mezinárodními omezeními. V rozhovoru pro Channel 10 premiér uvedl, že by se země měla předem připravit na scénář, v němž se tradiční bankovnictví stane terčem sankcí, a vyvinout alternativní přeshraniční platební kanály. Jeho obavy údajně vyvolaly plány Spojeného království, Francie a Kanady omezit dovoz zboží z území na Západním břehu.
Návrh se setkal s silným odporem ze strany Izraelské centrální banky, která zdůraznila, že krypto aktiva nemohou nahradit korespondenční bankovnictví, clearingové sítě a důvěru institucionálních investorů. Centrální banka uvedla, že by úřady měly posílit vazby s globálními partnery a vyhnout se izolaci, spíše než hledat finanční „okliky“. Více než 100 ekonomů, včetně bývalého guvernéra centrální banky Jacoba Frenkela a nositelů Nobelovy ceny, se proti plánu postavilo v otevřeném dopise a varovalo, že uchylování se k obcházení sankcí povede ke ztrátě investic, růstu nezaměstnanosti a přibližování se režimům jako v Jihoafrické republice v době apartheidu, Íránu nebo Rusku.
Prohlášení předsedy vlády také vyvolalo vlnu kritiky na domácí politické scéně v předvečer voleb do Knesetu. Jeho rival, bývalý náčelník generálního štábu IDF Gadi Eizenkot, označil plán za bezpečnostní hrozbu s tím, že přechod na kryptoměny by paralyzoval high-tech sektor a odradil globální korporace. Iniciativu odsoudil i lídr opozice Yair Lapid. Odborníci se shodují v tom, že technologický průmysl je závislý na bezproblémové integraci s globálním kapitálem a že jakékoli narušení bankovních operací by ekonomice způsobilo trvalé škody.
