Federální rezervní systém (Fed) po zasedání svého měnového výboru (FOMC), které se konalo 27.–28. října, ponechal základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,75–4,00 %. Toto rozhodnutí odpovídalo očekávání trhu poté, co v září došlo ke zvýšení sazeb o 25 bazických bodů – prvnímu takovému kroku od července 2023. Rozhodnutí nebylo jednomyslné: deset členů výboru podpořilo zachování stávajících sazeb, zatímco členka Rady guvernérů Lisa Cook a prezidentka Federální rezervní banky v Clevelandu Beth Hammack hlasovaly pro další zvýšení o čtvrt procentního bodu.
Podle předsedy Fedu Kevina Warshe zůstává trh práce odolný a ekonomika nadále roste zdravým tempem, k čemuž přispívá zejména rozmach investic do technologií a umělé inteligence. Inflace však pro Fed nadále představuje hlavní výzvu. Spotřebitelské ceny se již téměř šest let drží nad cílem 2 % a návrat k této hodnotě je jednoznačným mandátem centrální banky. Výbor rovněž naznačil odklon od striktního poskytování výhledů budoucího vývoje (tzv. forward guidance) směrem k hodnocení příchozích dat na každém jednotlivém zasedání.
Warsh důrazně odmítl spekulace, že by Fed před volbami do Kongresu (tzv. volbami v polovině funkčního období) podléhal politickému tlaku. Nedávný nárůst životních nákladů a cen pohonných hmot, související s napětím na Blízkém východě, označil převážně za dočasný jev. Fed také oznámil úpravu fungování výboru FOMC: počínaje rokem 2027 bude jedno z osmi každoročních zasedání vyhrazeno dlouhodobé strategické diskusi, aniž by se na něm hlasovalo o úrokových sazbách; od roku 2028 se počet těchto strategických jednání zvýší na dvě.
Trhy reagovaly s opatrným optimismem. Indexy Dow Jones, S&P 500 a Nasdaq uzavřely se ziskem přibližně 0,19–0,28 %. Výnosy amerických státních dluhopisů se udržely nad hranicí 5 %, což odráží očekávání, že finanční podmínky zůstanou relativně přísné delší dobu.
