FX.co ★ 7 technologií inspirovaných přírodou
7 technologií inspirovaných přírodou
Distribuce energie a včelí úl
Instinkt vede včely k určitému chování, které následně prospívá celému roji. Americká technologická společnost Regen Energy převzala za účelem zvýšení efektivity energetických sítí takzvanou logiku roje. Namísto centralizovaného řídicího systému využívá k distribuci energetického přetížení lokální řídicí systémy. Ty komunikují prostřednictvím bezdrátových ovládacích spínačů, které nezávisle na sobě určují, kde je energie potřeba.
Suchý zip
Švýcarský inženýr George de Mestral přišel s tímto vynálezem jako první. Inspiroval se semeny lopuchu, které jednou odstranil ze srsti svého psa. Při jejich zkoumání pod mikroskopem objevil drobné háčky, kterými se semena dokázala přichytit na zvířecí srst. To byl začátek vynálezu lepivého materiálu – suchého zipu. Implementace této technologie trvala roky. V roce 1955 si George de Mestral nechal vynález patentovat. Před tím, než si získal širokou oblibu, materiál vyzkoušeli nejprve astronauti, potápěči a lyžaři.
Ještěrčí kůže
Ještěrky jsou známy svou schopností lézt po svislých stěnách, a dokonce viset hlavou dolů. Jejich tajemství spočívá v drobných mikroskopických chloupcích zvaných štětinky, které jim pokrývají chodidla. Tyto štětinky se mohou díky van der Waalsově síle přichytit na povrch – jde o druh fyzikální síly na molekulární úrovni. Vytvoří se velmi silný úchyt, který ještěrkám umožňuje udržet se na každém povrchu. Mnoho inženýrů tuto ještěrkami inspirovanou technologii využívá pro různé účely. Miliardy umělých štětinek umožní pevné uchycení bez použití lepidla.
Velrybí ploutev a větrná turbína
Biolog Frank Fish dal vzniknout dalšímu vynálezu – větrné turbíně ve tvaru velrybí ploutve. Hrbolky na velrybích ploutvích způsobují, že voda proudí ploutvemi plynuleji a umožňuje velrybám rychle a hbitě se pohybovat pod vodou. Po bližším prozkoumání tohoto jevu Frank Fish zjistil, že tyto hrbolky lze využít na lopatkách turbín, snížit jimi hlučnost a zvýšit účinnost.
Efekt žraločí kůže
Při studiu kůže žraloka objevili vědci z NASA malé lesklé šupiny. Tento objev později inspiroval nový nátěr lodí, který výrazně snižuje odpor. Efekt žraločí kůže umožnil závodní jachtě Stars and Stripes v roce 1987 vyhrát závod Amerického poháru. I přes zjevnou účinnost byl nátěr dlouho zakázán. Poslední dobou se však technologie opět používá.
Rychlík a zobák ledňáčka
Japonský inženýr a pozorovatel ptáků Eiji Nakatsu obohatil moderní vědu o další objev. Všiml si, že ledňáčci se díky ostrému zobáku mohou ponořit do vody bez cáknutí. Tento objev umožnil vynalézt vysokorychlostní vlaky. Rychlovlaky produkují kvůli silnému tlaku větru ohlušující „tunelové zahřmění“. Díky zobákovitému čelu se šinkansen nyní může pohybovat s nižší hlučností a nízkou spotřebou energie.
Architektura a termitiště
Při pozorování afrických termitů si vědci všimli, že vytvářejí své domovy tak, že teplota uvnitř nich se téměř nemění. Termiti staví svá obydlí s pomocí takzvané technologie „pasivního chlazení“, která zahrnuje řadu ventilačních poklopů v horní části a na bocích termitiště. Architekt Mick Pierce se jimi při navrhování Eastgate Center v Zimbabwe inspiroval. Díky této technologii teplý a studený vzduch v budově přirozeně proudí trubkami a ventilací.